Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rskeho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (V./VII.)

Jaké byly Vaše za�átky v plastiká�ském oboru?

Pocházím z humanitn� zam��ené rodiny. Do Zlína na technický obor jsem šel studovat z politických d�vod�, proto�e na školu v Brn� by m� nevzali. V té dob� byla vysoká škola ve Zlín� pom�rn� neznámá a o této mo�nosti jsem se dozv�d�l jen náhodou díky známému. Plastika�inu jsem za�al studovat jako obor, který m� nezajímal. Setkalo se nás tam n�kolik takových, kte�í nemohli kv�li tehdejšímu re�imu studovat jinde. Byli jsme n�co jako „vyvrhelové socialistické spole�nosti“. Ne ka�dému se poda�ilo dostudovat, mn� ano, i kdy� s nijak oslnivými výsledky. Ale v plastiká�ském oboru jsem z�stal prakticky celý �ivot. Za�ínal jsem v papírnách ve t�ísm�nném provozu, kde m� to moc nebavilo. Pak se mi poda�ilo dostat se do Chronotechny Brno. Zde pracoval pan Šperlín, �len výboru Uniplastu. Navrhl mi, jestli nechci v Uniplastu aktivn� p�sobit.

Kdy jste se stal �lenem a jaké bylo poslání Uniplastu?

Bylo to za�átkem 80. let. Uniplast bylo sdru�ení, které tehdy vedl pan Ne�as. Organizovaly se konference, seminá�e, publikovali jsme bulletin a zam��ovali se i na vydavatelskou �innost. Uniplast také informoval plastiká�e o novinkách v oboru, organizovaly se zájezdy s odborným tématem, jezdilo se na veletrhy do N�mecka, Itálie... V Uniplastu jsem se v�noval redakci p�ísp�vk� o vst�ikovacích formách, jejich� autory byli �lenové Uniplastu.

Dv� vydání bulletin� OS Uniplast

Mnou redigované sborníky byly vydány na p�elomu let 1985/86. Vzpomínám si, �e bylo náro�né dát r�zné p�ísp�vky od 11 autor� do srozumitelné podoby, proto�e ka�dý z autor� m�l jiný styl psaní, museli jsme to sjednotit po jazykové a stylistické stránce. Našt�stí mi s tím pomohla man�elka.  S mým p�isp�ním vznikly také bro�ury pro kurz Plasty a jeho zpracování. Byl o n� velký zájem, tak�e všech 500 výtisk� – více ne� bylo ú�astník� kurzu – bylo nakonec rozebráno.

Jaká byla Vaše nápl� práce v Chromotechn�? 

V Chromotechn� Brno jsem p�sobil na r�zných pozicích: technolog vst�ikování, konstruktér vst�ikovacích forem. Díky kontakt�m z Uniplastu jsem p�ešel do VUEPu Brno (výzkumný ústav elektrických p�ístroj�), který spadal pod silnoproudou elektrotechniku. Tam jsem pracoval na odd�lení plast�, kde p�sobil i Jaroslav Novák. Zabýval jsem se plasty pro aplikace v silnoproudé elektronice a m�l jsem na starosti i ekologickou oblast, nebo� zde vznikl pro m� zajímavý projekt – ekologické chování firem pat�ících do oboru silnoproudé elektroniky. Vzpomínám si, jak jsem vlaky a autobusy dobrodru�n� objí�d�l �eské a slovenské firmy a pátral jsem, jak nakládají s výrobními odpady. Recyklaci plast� tehdy firmy moc ne�ešily.

Dlouhá léta se zabýváte simulacemi vst�ikování plast�. Kde to za�alo?

Za�alo m� to na popud pana Nováka zajímat u� v dob�, kdy teprve simula�ní programy vznikaly. První byl Moldflow, autorem byl Austin Collins z Austrálie. V roce 1988 jsem jel do Londýna, abych se o simula�ních programech více dozv�d�l.

Ing. Ji�í Gabriel

Tehdy práce s programem vypadala úpln� jinak ne� te�. Bylo to komplikovan�jší, pracn�jší a zdlouhavé. Jeden výpo�et trval asi týden a samoz�ejm� nesm�lo dojít k výpadku proudu.  Kdy� jsem pozd�ji p�ešel do firmy MCAE Brno, za�al jsem pou�ívat platformu Cadmould od Simcomu a u té jsem z�stal.

Nem�li jste problém s konkurencí?

Kdy� jsem za�ínal se simula�ním softwarem, nikdo jiný to tehdy ned�lal. Ze za�átku to bylo obtí�n�jší, proto�e firmy nem�ly o simulace vst�ikování velký zájem. Teprve díky rozvoji p�edevším automobilového pr�myslu si software postupn� po�izovalo stále více firem. Zau�oval jsem jejich pracovníky na ovládání simula�ního sw, ale hlavn� na správné vyhodnocení. M�l jsem u� zkušenosti konstruktéra forem, technologa forem a vývojá�e plast�. Tyto znalosti se mi velmi hodily, proto�e výsledky výpo�t� musíte um�t posoudit. Zda jsou dobré, pou�itelné nebo jednoduše neaplikovatelné. Dnes má nap�íklad software Varimos n�co jako um�lou inteligenci, ale d�íve tomu tak nebylo. D�íve zau�ení trvalo déle, proto�e je mimo jiné obtí�né najít �lov�ka s dostate�nými zkušenostmi. Je toti� velký rozdíl mezi analýzou, která vede k optimalizaci, a pouhým výpo�tem.

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Druhou �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

T�etí �ást rozhovoru se Zde�kem �ehulkou najdete zde.

�tvrtou �ást rozhovoru o spole�nosti ARBURG najdete zde.

Šestý díl bude zve�ejn�n: 11.10.2024