Elektromobilita ako zbra� hybridnej vojny

Informace jsou zbra� a informa�ní válka je od nepam�ti sou�ástí vojenských konflikt�. Jejím cílem je destabilizovat nep�ítele a vyvolat morální krizi. S p�isp�ním dalších faktor� – zejména algoritm� sociálních sítí, které nás uzavírají do komnaty ozv�n bez názorové plurality – nakonec zcela ztrácíme schopnost shodnout se na tom, co je dobré a špatné, bezpe�né a nebezpe�né. Výsledkem je rozpad sdílených hodnot, ned�v�ra v instituce a rozd�lená spole�nost.

Ruská propaganda umí s informacemi velmi dob�e pracovat a vyu�ít je ke svým zám�r�m. Skrze trollí farmy dostává své narativy do prokremelsky smýšlejících médií a skupin na sociálních sítích, z nich� pak informace skrze sdílení putují k širšímu, mén� vyhran�nému publiku. Cílem není ud�lat z �ech� zastánce Ruska, ale rozm�lnit fakta a vzbudit v nás pochybnosti.

Elektromobilita se jako téma s politickým a spole�enským p�esahem ruské propagand� výborn� hodí k tomu, aby za pomocí argumenta�ních faul�, tlaku na emoce a dezinterpretace fakt� prezentovala EU jako neschopný a od skute�ného �ivota odtr�ený byrokratický moloch, který svým ob�an�m proti jejich v�li a v rozporu se zdravým rozumem nutí Green Deal, jeho� sou�ástí je také balí�ek Fit for 55, který p�edpokládá, �e od roku 2035 bude v EU povolen pouze prodej bezemisních vozidel.

Jakkoliv si EU mnohdy sama nabíhá na vidle, v prorusky nalad�ných médiích m��eme vysledovat z�ejmou agendu. Tón, kterým tato média o elektromobilit� píší.

Neho�í, jednou prov�dy neho�í!

N�které nepravdivé narativy si nakonec úsp�šn� našly cestu a� do v�tšinového pohledu na elektromobilitu. Také jste si t�eba mysleli, �e elektromobily ho�í �ast�ji ne� auta se spalovacím motorem? Práv� to je obrázek, který u nás systematicky buduje ruská pátá kolona zastoupená nap�íklad paní poslankyní Karlou Ma�íkovou, která sdílela dezinformaci o údajném po�áru ve skladu elektromobil� v USA, zatímco ve skute�nosti ho�ely b�né vozy v Austrálii.

A jaká se to má s po�áry elektromobil� doopravdy? Z �eského trhu zatím nemáme dostatek dat, ale podle výzkumu spole�nosti AutoInsuranceEZ provedeného v USA na v�tším vzorku voz� jsou elektromobily z hlediska rizika po�áru naopak tím nejbezpe�n�jším typem vozu. Proto�e elektrických aut jezdí na silnicích zlomek oproti t�m konven�ním, nemá smysl posuzovat absolutní �ísla. Po p�epo�tu na 100 000 prodaných aut však sho�elo 3 474 hybrid�, 1 529 konven�ních voz� a pouze 25 elektromobil�.

�ísla výše nezohled�ují stá�í aut (elektromobily pat�í mezi ta mladší auta na silnicích) a jsou vzta�ena k po�tu prodaných nových voz�, nikoliv k celkovému zastoupení elektrických voz� na silnicích. Pokud chceme získat co nejkomplexn�jší obrázek, pomohou nám k n�mu data z Norska, na jeho� silnicích jezdí nejvyšší podíl elektrických voz� na sv�t�. Ke konci roku 2023 bylo 24 % norských aut �ist� elektrických,  p�i�em� elektromobily p�edstavovaly pouze 4,5 % všech po�ár�. Z dostupných dat tedy vyplývá, �e elektrické vozy ho�í významn� mén� �asto ne� auta s jiným typem pohonu.

Elektromobilita je globální, nikoliv evropský trend

Pozoruhodný je také zp�sob, jakým proruská média rámují elektromobilitu jako evropský fenomén a d�sledek nesmyslného zeleného ta�ení Evropské unie a zárove� u� �adu let opakují narativ o „ho�kém konci elektrické pohádky“, zatímco prodeje elektromobil� na nejv�tších globálních trzích ka�doro�n� významn� rostou.

V �ín�, která reprezentuje nejv�tší automobilový trh na sv�t�, tvo�ily v roce 2023 elektrické vozy 25 % všech nových prodaných aut (v roce 2022 to bylo 22 %) a prodalo se jich zde 5,34 milionu. �ínský trh sám o sob� p�edstavuje 30 % globálního trhu s automobily.

V USA tvo�ily v lo�ském roce elektromobily 7,6 % trhu s novými auty (5,9 % v roce 2022), kdy� se jich zde prodalo 1,19 milionu.

Na trzích Evropské unie se pak v roce 2023 prodalo 1,54 milionu elektrických voz�, které tak m�ly podíl 14,6 %, (o rok d�íve to bylo 12,2 %). V �esku se však prodej�m elektromobil� p�íliš neda�í, v roce 2023 se zde prodalo 6 640 elektrických voz�, které p�edstavují tr�ní podíl 3 %, jde však o nár�st oproti roku 2022, kdy byl podíl pouze 2%.

Sv�tovým premiantem v elektromobilit� je Norsko, které není �lenem EU. V roce 2023 tvo�ily elektromobily 80 % prodej� nových voz� a v lednu 2024 bylo p�es 92 % nových prodaných aut v Norsku na elekt�inu.

V Rusku je naopak podíl elektromobil� na celkových prodejích zcela marginální, v roce 2023 tvo�ily s 10 700 prodanými kusy 1,3 % trhu, i zde však jde o významný nár�st oproti roku 2022, kdy se zde neprodalo ani 3 000 elektrických voz�.

Nejprodávan�jším autem sv�ta se pak v roce 2023 stala elektrická Tesla Model Y, která zárove� byla nejprodávan�jším vozem v �ín� i v EU. Skute�n�, nejprodávan�jší auto na sv�t� je elektromobil.

Evropa tedy v �ádném p�ípad� není izolovaným ostrovem elektromobility, naopak je sou�ástí jasného globálního trendu, kterého se ú�astní vysp�lé i rozvojové trhy. 

A komu tím prosp�jete, co?

Kdo se trendu naopak neú�astní, je Rusko, které se nás skrze svou propagandu sna�í uvést v nejistotu a vybudovat v nás pocit, �e Evropská unie sešla z cesty.

Pro�? Globáln� rostoucí popularita elektromobility toti� významn� ohro�uje ruské ekonomické zájmy. Rusko je po Saudské Arábii druhým nejv�tším sv�tovým exportérem ropy, nachází se zde nejv�tší ropné rezervy v Evrop�, prodej ropy a zemního plynu tvo�il v roce 2023 34 % p�íjm� ruského rozpo�tu. Pokud má n�kdo d�vod bojovat proti elektromobilit�, je to práv� Ruská federace.

Strategickým ší�ením dezinformací do �eského mediálního prostoru tak Rusko sleduje hned n�kolik cíl�. Rozd�luje a oslabuje �eskou spole�nost, buduje ned�v�ru v��i vlád� a institucím, zpochyb�uje naše zakotvení v Evropské unii a v neposlední �ad� si hlídá své ekonomické zájmy.

V �ádném p�ípad� nechci tvrdit, �e elektromobilita není problematická nebo �e ka�dý, kdo kritizuje Evropskou unii, je ruská pátá kolona. Systematicky budovaný narativ o elektromobilit�, který se objevuje na prorusky smýšlejících médiích a z nich proniká do všeobecného ve�ejného mín�ní, však je zám�rn� manipulativní a má za cíl vzbudit v nás ned�v�ru, strach a pochybnosti.