• Úvod
  • Odborné články
  • História československého plastikárského priemyslu v rozhovoroch pamätníkov (II./VII.)

História československého plastikárského priemyslu v rozhovoroch pamätníkov (II./VII.)

História československého plastikárského priemyslu v rozhovoroch pamätníkov (II./VII.)

Pokračovanie seriálu rozhovorov s pamätníkmi, ktorí stáli pri zrode československého plastikárskeho priemyslu. Druhá časť spomienok a príbehov Jaroslava Nováka a docenta Miloslava Maňasa. Môžete sa tešiť na ďalších päť dielov plných histórie, výziev a úspechov, kde vám priblížime životné príbehy a skúsenosti Zdeňka Řehulku, Jiřího Gabriela, Ondřeja Kebrleho a Lubomíra Zemana.

Lisovny plastů v ČSSR

Jaroslav Novák (JN): Česká republika měla tři velké plastikářské skupiny. V Čechách to byla skupina Plastymat s centrálním závodem v Liberci a lisovnami až po Horšovský Týn. Na Moravě to byla Lisovna nových hmot Vrbno, což bylo osm až devět lisoven. Tam působil jako hlavní konstruktér Zdeněk Řehulka. Další velkou skupinou byla Tesla – Kolín, Blansko a další. Na Slovensku byla vlajkovou lodí armaturka Myjava s 80 stroji Engel. Dále tam působily firmy jako Chirana, Elektrosvit Nové Zámky, Sezka Dolný Kubín, Plastika Nitra a Chemické závody v Žilině.

Arburg 
 Účastníci semináře
 


Miroslav Maňas (MM): Ještě bych za ČR zmínil Autopal, který vyráběl světlomety. Díky nim je dnes Česká republika světovým lídrem ve výrobě autosvětel.

I přes problémy se v té době udělalo neuvěřitelné množství práce, i přes hendikepy, nedostatek vhodných materiálů, nedostatek technologie, tak se tomu průmyslu díky šikovnosti lidí víceméně dařilo realizovat výrobky srovnatelné se Západem.

JN: Ale bez zahraničních, rozuměj západních, strojů se některé věci prostě nedaly na CSkách dělat. Zahraniční firmy tady ovšem nemohly mít přímé zastoupení, tak se dovozy realizovaly  přes politicky neutrální Rakousko, např. stroje Battenfeld nebo stroje Engel,. 

Byli a jsme dobří

JN: Dokázali jsme vyrábět i kvalitní technické výrobky z PC, ale kvůli omezeným devizovým prostředkům jsme často museli používat méně kvalitní polymery, které jsme ve výzkumných ústavech vylepšovali plnivy. V řadě výrobků se podařilo českým lidem dotáhnout se na „ten Západ“ a v něčem jsme je i předčili. Např. v Elektropraga Hlinsko konstruovali motory do vysavačů s použitím PC, obě příruby byly celoplastové, celý motor kromě elektrických částí byl plastový včetně vrtulky. Zúčastnili jsme se jednoho školení firmy General Electric, kde jejich odborník prezentoval polykarbonátovou vrtulku obdobného, ale kovového motoru.  Kolega Kebrle vytáhl ten náš celoplastový motor z kabely a americký technik ztuhl. Tohle nečekal.

Arburg 
Registrační lístek na seminář 

 

Nebo ve skupině Koh-i-noor se tedy vyráběly pro hokejisty brusle. V Kanadě se začaly vyrábět břity bruslí obstříknuté plastem. My jsme to začali také zkoušet a Československo byla druhá země na světě, která vyrobila a na světový trh uvedla plastové brusle.

Omezujícím faktorem byla nástrojařina a doba výroby forem, která trvala rok a více. Naše nástrojárny neměly odpovídající výrobní technologie a systém normálií jako na Západě, vše jsme si vyráběli sami. Navíc nebyly k dispozici počítače a software pro konstrukci a simulace, což prodlužovalo výrobu forem.

České a slovenské know-how

JN: Západ nám v rozvoji našeho vlastního know-how moc nepomohl, měl hlavně ekonomický zájem. Ty informace, které jsme od nich získávali, byly kusé, ke většině znalostí a zkušeností jsme se dostávali systémem pokus-omyl. Německý kolega, který v devadesátých letech pracoval pro ARBURG, řekl, že na tak starých strojích by v Německu takové věci vůbec nedokázali vyrobit. My jsme byli a stále jsme šikovní plastikáři.

ArburgArburg
Čtyři vydání bulletinů ÚOS Uniplast 

 

MM: Uměli jsme improvizovat a spolupracovat, informace jsme nezískali jen tak zadarmo. Bohužel mnoho věcí se nedochovalo do dnešní doby, především kooperace. Dnes firmy nerady sdílí, je to normální, že nechtějí dávat informace zadarmo.

Současná generace má jiné přednosti, ovládá digitální technologie, umí rychle pracovat s informacemi, ale často jí chybí trpělivost. Ve škole (UTB Zlín, Fakulta technologická) říkám, že tuto školu musí udělat každý, kdo jenom trochu chce. A po prvním ročníku zůstane jen asi 30 %. To znamená, že nemají trpělivost, nebo je to bohužel nebaví.  

V oblasti školství je velký dluh, plastikařinu a gumařinu dnes v podstatě drží Bratislava.  Ani ve Zlíně, který byl vždy zaměřen na gumárenský průmysl, nevznikla samostatná fakulta plastikářská, která by byla na rozhraní plastikařiny a strojařiny. Strojařiny je dost. V plastikářském a navazujícím průmyslu pracují stovky tisíc lidí, a pokud se to má rozvíjet, musí být i zázemí. Aby naše společnost rostla, musí mít populace odpovídající vzdělání.

Tolik k povídání dvou pamětníků. Více o historii Uniplastu v číslech se dočteme v jeho kronice:

- Uniplast vznikl s počtem 20 členů na podzim roku 1964, prvním předsedou byl Vladimír Fiala. Hned následující rok se uskutečnilo první setkání plastikářů;

- systémově začal Uniplast fungovat až v roce 1972, kdy zrealizoval první ročník kurzu „Plasty a jejich zpracování“;

- vůbec první celostátní plastikářská konference se uspořádala v roce 1973 pod názvem „Plasty v technické aplikaci“;

- členové Uniplastu byli i součástí zlepšovatelského hnutí, do revoluce evidoval Uniplast 160 zlepšovacích návrhů a vynálezů s úsporou 14 mil Korun československých, a to hlavně v úspoře dovozových (západních) materiálů.

- od té doby až na začátek tisíciletí bylo uspořádáno 23 konferencí, na kterých se pravidelně účastnily stovky plastikářů.

Tématika konferencí se měnila v tříletém cyklu – stroje, formy a plasty. Přednášky vycházely pak ve formě sborníků nebo článků v časopise Plasty a kaučuk. Kromě konferencí bylo každý rok vedeno 4-6 seminářů.

Už před třiceti lety se např. probírala témata racionalizace a efektivity zpracování plastů, degradace plastových materiálů, zpracování recyklovaných plastů technologií vícekomponentního nebo sendvičového vstřikování. Tedy témata, která jsou aktuální i dnes.

Do roku 1990 měl Uniplast cca 270 členů, pak už se změnilo směřování, průmysl se začal transformovat, informace proudily i jinými kanály. Přesto konference a semináře pod taktovkou Uniplastu pokračovaly dále, ale už byly více zaměřeny komerčně.

První část rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Maňasem najdete zde.

Tretí díl bude zveřejněn: 20.9.2024

  • autor:
  • Daniel Orel, člen výboru Uniplastu a jednatel dceřiných společností ARBURG v České republice, Slovensku a Rumunsku
  • ARBURG spol. s.r.o.

    ARBURG spol. s.r.o.

    Vstrekovacie stroje, vstrekolis, príslušenstvo pre plasty, dvojkomponentné vstrekovanie, automatizácia výroby, aditívna výroba, dopravníky pre surovinu, periférie, robotické systémy.



Mohlo by vás tiež zaujímať



 

Najnovšie inzeráty

Najbližšie výstavy

Plastikársky slovník