Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rsk�ho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (II./VII.)

Lisovny plast� v �SSR

Jaroslav Novák (JN): �eská republika m�la t�i velké plastiká�ské skupiny. V �echách to byla skupina Plastymat s centrálním závodem v Liberci a lisovnami a� po Horšovský Týn. Na Morav� to byla Lisovna nových hmot Vrbno, co� bylo osm a� dev�t lisoven. Tam p�sobil jako hlavní konstruktér Zden�k �ehulka. Další velkou skupinou byla Tesla – Kolín, Blansko a další. Na Slovensku byla vlajkovou lodí armaturka Myjava s 80 stroji Engel. Dále tam p�sobily firmy jako Chirana, Elektrosvit Nové Zámky, Sezka Dolný Kubín, Plastika Nitra a Chemické závody v �ilin�.

Ú�astníci seminá�e

Miroslav Ma�as (MM): Ješt� bych za �R zmínil Autopal, který vyráb�l sv�tlomety. Díky nim je dnes �eská republika sv�tovým lídrem ve výrob� autosv�tel.

I p�es problémy se v té dob� ud�lalo neuv��itelné mno�ství práce, i p�es hendikepy, nedostatek vhodných materiál�, nedostatek technologie, tak se tomu pr�myslu díky šikovnosti lidí vícemén� da�ilo realizovat výrobky srovnatelné se Západem.

JN: Ale bez zahrani�ních, rozum�j západních, stroj� se n�které v�ci prost� nedaly na CSkách d�lat. Zahrani�ní firmy tady ovšem nemohly mít p�ímé zastoupení, tak se dovozy realizovaly  p�es politicky neutrální Rakousko, nap�. stroje Battenfeld nebo stroje Engel,. 

Byli a jsme dob�í

JN: Dokázali jsme vyráb�t i kvalitní technické výrobky z PC, ale kv�li omezeným devizovým prost�edk�m jsme �asto museli pou�ívat mén� kvalitní polymery, které jsme ve výzkumných ústavech vylepšovali plnivy. V �ad� výrobk� se poda�ilo �eským lidem dotáhnout se na „ten Západ“ a v n��em jsme je i p�ed�ili. Nap�. v Elektropraga Hlinsko konstruovali motory do vysava�� s pou�itím PC, ob� p�íruby byly celoplastové, celý motor krom� elektrických �ástí byl plastový v�etn� vrtulky. Zú�astnili jsme se jednoho školení firmy General Electric, kde jejich odborník prezentoval polykarbonátovou vrtulku obdobného, ale kovového motoru.  Kolega Kebrle vytáhl ten náš celoplastový motor z kabely a americký technik ztuhl. Tohle ne�ekal.

Registra�ní lístek na seminá�

Nebo ve skupin� Koh-i-noor se tedy vyráb�ly pro hokejisty brusle. V Kanad� se za�aly vyráb�t b�ity bruslí obst�íknuté plastem. My jsme to za�ali také zkoušet a �eskoslovensko byla druhá zem� na sv�t�, která vyrobila a na sv�tový trh uvedla plastové brusle.

Omezujícím faktorem byla nástroja�ina a doba výroby forem, která trvala rok a více. Naše nástrojárny nem�ly odpovídající výrobní technologie a systém normálií jako na Západ�, vše jsme si vyráb�li sami. Navíc nebyly k dispozici po�íta�e a software pro konstrukci a simulace, co� prodlu�ovalo výrobu forem.

�eské a slovenské know-how

JN: Západ nám v rozvoji našeho vlastního know-how moc nepomohl, m�l hlavn� ekonomický zájem. Ty informace, které jsme od nich získávali, byly kusé, ke v�tšin� znalostí a zkušeností jsme se dostávali systémem pokus-omyl. N�mecký kolega, který v devadesátých letech pracoval pro ARBURG, �ekl, �e na tak starých strojích by v N�mecku takové v�ci v�bec nedokázali vyrobit. My jsme byli a stále jsme šikovní plastiká�i.

�ty�i vydání bulletin� ÚOS Uniplast

MM: Um�li jsme improvizovat a spolupracovat, informace jsme nezískali jen tak zadarmo. Bohu�el mnoho v�cí se nedochovalo do dnešní doby, p�edevším kooperace. Dnes firmy nerady sdílí, je to normální, �e necht�jí dávat informace zadarmo.

Sou�asná generace má jiné p�ednosti, ovládá digitální technologie, umí rychle pracovat s informacemi, ale �asto jí chybí trp�livost. Ve škole (UTB Zlín, Fakulta technologická) �íkám, �e tuto školu musí ud�lat ka�dý, kdo jenom trochu chce. A po prvním ro�níku z�stane jen asi 30 %. To znamená, �e nemají trp�livost, nebo je to bohu�el nebaví.  

V oblasti školství je velký dluh, plastika�inu a guma�inu dnes v podstat� dr�í Bratislava.  Ani ve Zlín�, který byl v�dy zam��en na gumárenský pr�mysl, nevznikla samostatná fakulta plastiká�ská, která by byla na rozhraní plastika�iny a stroja�iny. Stroja�iny je dost. V plastiká�ském a navazujícím pr�myslu pracují stovky tisíc lidí, a pokud se to má rozvíjet, musí být i zázemí. Aby naše spole�nost rostla, musí mít populace odpovídající vzd�lání.

Tolik k povídání dvou pam�tník�. Více o historii Uniplastu v �íslech se do�teme v jeho kronice:

- Uniplast vznikl s po�tem 20 �len� na podzim roku 1964, prvním p�edsedou byl Vladimír Fiala. Hned následující rok se uskute�nilo první setkání plastiká��;

- systémov� za�al Uniplast fungovat a� v roce 1972, kdy zrealizoval první ro�ník kurzu „Plasty a jejich zpracování“;

- v�bec první celostátní plastiká�ská konference se uspo�ádala v roce 1973 pod názvem „Plasty v technické aplikaci“;

- �lenové Uniplastu byli i sou�ástí zlepšovatelského hnutí, do revoluce evidoval Uniplast 160 zlepšovacích návrh� a vynález� s úsporou 14 mil Korun �eskoslovenských, a to hlavn� v úspo�e dovozových (západních) materiál�.

- od té doby a� na za�átek tisíciletí bylo uspo�ádáno 23 konferencí, na kterých se pravideln� ú�astnily stovky plastiká��.

Tématika konferencí se m�nila v t�íletém cyklu – stroje, formy a plasty. P�ednášky vycházely pak ve form� sborník� nebo �lánk� v �asopise Plasty a kau�uk. Krom� konferencí bylo ka�dý rok vedeno 4-6 seminá��.

U� p�ed t�iceti lety se nap�. probírala témata racionalizace a efektivity zpracování plast�, degradace plastových materiál�, zpracování recyklovaných plast� technologií vícekomponentního nebo sendvi�ového vst�ikování. Tedy témata, která jsou aktuální i dnes.

Do roku 1990 m�l Uniplast cca 270 �len�, pak u� se zm�nilo sm��ování, pr�mysl se za�al transformovat, informace proudily i jinými kanály. P�esto konference a seminá�e pod taktovkou Uniplastu pokra�ovaly dále, ale u� byly více zam��eny komer�n�.

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Tretí díl bude zve�ejn�n: 20.9.2024