Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rskeho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (VI./VII.)

Jak jste se dostal k plast�m? 

Vystudoval jsem st�ední i vysokou školu strojní v Brn�, m�l jsem specializaci Technologie tvarování. Po škole jsem nastoupil do jedné brn�nské firmy jako konstruktér, odkud jsem po n�jaké dob� p�ešel do Výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky v Brn�. Mým prvotním úkolem bylo navrhnout technologii výroby prototypových forem pro zpracování plast�. Vedoucí laborato�e tehdy hledal specialistu na plasty, co� nikdo necht�l d�lat. Tak m� oslovil, proto�e jsem m�l u� n�jaké zkušenosti a znal jazyky. Poslali m� na r�zné kurzy a seminá�e, za�al jsem i postgraduální studium, a tak jsem se seznámil s mnoha lidmi z oboru. Mezi nimi i s n�kolika specialisty, kte�í v roce 1968 m�li mo�nost strávit pár m�síc� ve firmách nebo na vysokých školách na západ� nap�. v General Electric, BASF apod.
Proto�e byl zoufalý nedostatek informací, s pár p�áteli jsme se rozhodli zalo�it pod hlavi�kou V�deckotechnické spole�nosti (VTS) samostatný obor plast�. Tak vznikl Uniplast, sdru�ení cílené na organizování konferencí a seminá��. 

Parta GEP ve St. Moritz 1977

Soub�n� s tím jsem se dostal do kontaktu s firmou General Electric, a to díky výrobnímu programu silnoproudých zásuvek a vidlic vedeném našim ústavem. Tehdejší novela norem IEC u� neumo��ovala pou�ití fenoplastu, neboli bakelitu. Ten byl nahrazen polykarbonátem a svým rozsahem to znamenalo zavedení nejv�tší výroby zpracování polykarbonátu ve východní Evrop�. Firma General Electric byla hlavním dodavatelem materiálu a já pro ni d�lal technické poradenství. Nicmén� ka�dé mé školení na západ� i jednotlivou práci pro General Electric musel schválit komunistický výbor ústavu.

V té dob� se za �eleznou oponou �ádné technické plasty nevyráb�ly, tedy krom� Polyamidu 6 v Neratovicích, všechno se dová�elo. Problémem byl zastaralý výrobní park v lisovnách a málo znalostí. Politický systém up�ednost�oval t�ký pr�mysl. V první �ad� se podporovaly silové v�ci, t�ký pr�mysl vyráb�l hlavn� zbran�. Spot�ební pr�mysl by šel do pop�edí, a� kdy� zvít�zí socialismus a komunismus po celém sv�t� – taková byla idea doby. Plasty byly v pozadí. Co� hezky dokresluje má zkušenost z vysoké školy z p�edm�tu Nauka o materiálech. Kdy� jsem se ptal vyu�ujících, a co plasty? �ekli mi, �e jsou bez chuti a zápachu, ud�láš výbrus a nic tam nevidíš…

Jak to u nás v �eskoslovensku vypadalo s plasty v sedmdesátých letech?

Za�ínali jsme od nuly. Bylo nutné mít n�jaké normy, tak jsme ud�lali oborovou normu plast� a za�adili jsme technické termoplasty do díl�. Studovali jsme jejich ho�lavost, samozhášivost atp. �erpali jsme informace ze západní Evropy, z Ameriky. Na st�echu výzkumáku jsem si dal panely se vzorky plast� a chodil jsem sledovat, jak na n� p�sobí UV zá�ení. Na materiálové vzorky jsem m�l sv�j malý vst�ikovací stroj. Z té doby rád vzpomínám na spolupráci s Marií Jindrovou, Jardou Novákem, Jirkou Gabrielem.

Publikace Vst�ikování termoplast�, Plasty a kau�uk

V osmdesátých letech m�l výzkumný ústav vybudovat nástrojárnu na ná�adí pro plasty. Novák to organizoval a vedl, Gabriel se za�al v�novat simulacím vst�ikování plast� Mouldflow. Tehdy byly díly z plast� ješt� velmi jednoduché a na strojích byly na vst�ikování místo šnek� pístové válce. Samotný sw na simulaci byl z dnešního pohledu velmi primitivní, simulace vst�iku se provád�la pro díly tvo�ené pouze plochami s definovanou tlouš�kou. Navíc simula�ní programy byly Západem embargovány, tak jsme museli simula�ní program zakoupit p�es Jihoafrickou republiku. Stávalo se, �e konstrukté�i plastových díl� navrhli slo�itý díl, popsali výrobní postup, ur�ili cenu a pak se zjistilo, �e to nejde vyrobit nebo �e se to nevyplatí. Na základ� takových zkušeností jsem pro n� vypracoval p�íru�ku, kde byly popsány simula�ní pochody. 

Jaká byla práce pro General Electric?

Pro GE jsem pracoval 12 let. M�li velkorysý marketing i pro své externí pracovníky. Ka�dý únor jsme m�li obchodní setkání, v�dy na n�jakých exotických místech, nap�íklad. v St. Maurice, v Brennerském pr�smyku nebo na Kanárských ostrovech. Jezdil jsem na pravidelné slu�ební cesty do Nizozemska. Spolu s Domem techniky �eské Bud�jovice jsme i díky tomu za�ali po�ádat konference a setkání, kde bylo také mo�né sdílet informace poskytnuté západními firmami.

Byly návšt�vy zahrani�í bez problém�?

Samoz�ejm� �asem problémy p�išly. Kdy� jsem byl v cizin�, byl jsem pod dohledem STB. Pokud jste potkali v cizin� emigranta, museli jste to dávat do zprávy. Bohu�el si na m� vymysleli falešné obvin�ní a cht�li, abych s nimi spolupracoval. P�esto�e jsem nikdy nic nepodepsal, objevil jsem se v Cibulkových seznamech. Za�aloval jsem ministerstvo vnitra a konal se soud, kam byli pozváni jako sv�dci i pracovníci STB. Soud nakonec rozhodl, �e jsem tam byl neoprávn�n� napsaný. Ale celé to bylo krajn� nep�íjemné.

Jaká byla „forma�ina“ u nás v porovnání se Západem?

Firmy ze Západu m�ly zájem o spolupráci. Po roce 1989 nás pozvali do Portugalska, cht�li dodávat formy do �eska. Chválili se, �e jsou na vysoké úrovni. Moje reakce byla, �e v �esku jsme také velmi dob�í. Nev��ili tomu. Sv�t se na nás – postkomunistickou spole�nost – díval spíše jako na „rozvojovou“ zemi. Nakonec k nám p�ilet�li, a kdy� jsem je zavedl do našich nástrojáren, divili se, jakou vysokou úrove� ve zpracování m��eme skute�n� nabídnout.

Plast�m jste se v�noval tém�� celý sv�j profesní �ivot.

Po revoluci jsem u� nepracoval jako výzkumník, v�noval jsem se poradenství, publikoval jsem, aktivn� se ú�astnil konferencí a seminá��. A cestoval – N�mecko, Francie, Benelux, Anglie, dokonce jsem byl pracovn� v LA.

A� do d�chodu jsem se zabýval plasty a ješt� dlouho potom jsem u�il designéry na VUT v Brn�. Zajímavé bylo prolínání obor�: krom� plastika�iny to bylo strojírenské tvarování kov�, chemie a elektro. Chemici moc neum�li d�lat výpo�ty, stroja�i d�lali chyby p�i aplikaci plast� jak v konstrukci, tak p�i výb�ru materiálu. U plast� jste pot�ebovali všechno dohromady. Ne� jsem za�al, nebylo v celosv�tovém m��ítku plast� objemov� více ne� kov�. B�hem mého �ivota to rostlo, na p�elomu t�ch 80/90. let jich bylo u� 5x více. A dnes máme s plasty situaci, jakou máme. Ale bez plast� se u� neobejdeme. 

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Druhou �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

T�etí �ást rozhovoru se Zde�kem �ehulkou najdete zde.

�tvrtou �ást rozhovoru o spole�nosti ARBURG najdete zde.

Pátou �ást rozhovoru s Ji�ím Gabrielem najdete zde.

Sedmý díl bude zve�ejn�n: 18.10.2024