Lubom�r Zeman: Prev�dzka, �dr�ba a opravy vstrekovac�ch foriem, �as� 2.

Skute�nost, �e je údr�ba vst�ikovacích forem jednou z nejvýznamn�jších slo�ek výroby výst�ik� z termoplast� je zcela evidentní a nezpochybnitelná. Formy jsou drahá a jedine�ná za�ízení, o které je nutno pe�ovat, aby slou�ili po dobu své �ivotnosti a aby p�edstavovali pro své majitele dobrou investici. U forem, stejn� jako u dalších za�ízení a stroj�, nejde jen o �ivotnost, nemén� d�le�itá je stabilita výkonu a plynulý, bezproblémový chod.

Definice údr�by:

• definice podle �SN EN 13 306:2011 - Údr�ba je kombinace všech technických, administrativních a mana�erských opat�ení b�hem �ivotního cyklu objektu zam��ených na jeho udr�ení ve stavu nebo jeho navrácení do stavu, v n�m� m��e vykonávat po�adovanou funkci

• definice podle Institute of Asset Management, USA – Údr�ba je organizace �ivotního cyklu hmotného majetku s cílem dosáhnout nejni�ších náklad� po dobu �ivotnosti, spolu s jeho maximální vyu�itelností, provozuschopností a nejvyšší kvalitou

• Z pohledu technologie vst�ikování termoplast�, zejména pro automobilový pr�mysl, je druhá definice výsti�n�jší, proto�e zahrnuje nejen po�adovanou funkci, ale i náklady a kvalitu.

Cíle údr�by:

• zabezpe�ení bezproblémového provozu formy s co nejni�ším podílem neplánovaných odstávek,

• zajišt�ní provozuschopnosti s co nejni�šími náklady,

• dosa�ení co nejvyšší efektivnosti provozu formy,

• zajišt�ní výroby výst�ik� v po�adované kvalit�.

Typy údr�by

1. Oprava po poruše

Nejzákladn�jší zp�sob údr�by, který je nejmén� vhodný z pohledu cíl� údr�by. Reaktivní p�ístup k údr�b� pouze reaguje na vzniklou situaci, kterou nep�edvídal.

2. Plánovaná preventivní údr�ba

Je to zp�sob údr�by, kdy je forma kontrolována v rámci p�edem plánované - preventivní -  prohlídky s cílem odhalit problémy a definovat kroky, které zmírní následky t�chto problém� v rámci preventivní opravy.

Preventivní údr�ba se provádí p�ed výskytem poruchy, aby se p�edešlo hrozícímu selhání formy. Tato údr�ba zahrnuje plánované aktivity zalo�ené na znalosti konstrukce vst�ikovacích forem, jejich chování v provozu a je provád�na za ú�elem zlepšení stavu formy nebo aby se p�edešlo jejímu selhání.

Základem efektivity preventivní údr�by je d�sledné provád�ní údr�bá�ských �inností v plánovaných �asech a rozsahu, p�i�em� plán by m�l zohled�ovat po�et provedených výrobních cykl� konkrétní formy.

Nevýhodou u preventivní údr�by je nutnost odstávky formy z provozu. Práv� z tohoto hlediska je d�le�ité správné plánování preventivních prohlídek a oprav.

Uvádí se, �e ve srovnání s reaktivní údr�bou, která se zabývá pouze provedením oprav po vzniku poruchy, je mo�no sní�it celkové náklady na údr�bu v rozmezí cca 12 a� 18 %.

3. Prediktivní údr�ba

Prediktivní údr�ba je zp�sob údr�by, kdy je forma na základ� indikátor� sledována a hodnocena pro zjišt�ní a následné odstran�ní po�ínajícího problému d�íve, ne� dojde ke zhoršení fyzického stavu n�kterého dílu formy nebo k jeho nevratnému poškození.

Dalším znakem prediktivní údr�by je vyu�ívání diagnostických metod jako je nap�íklad ultrazvukové testování, analýza oleje a �ástic opot�ebení, termografie apod.

V odborné literatu�e se uvádí, �e tento zp�sob údr�by p�inese dalších cca 8 a� 12 % úspor náklad� k ji� uvedeným úsporám p�i zavedení preventivní údr�by.

4. Totáln� produktivní údr�ba TPM

TPM p�edstavuje jeden ze základních prvk� štíhlé firmy. Podstatou TPM je zapojení všech pracovník� vst�ikovny do aktivit, které sm��ují k minimalizaci prostoj� a výroby neshodných výst�ik�.

V systému TPM se p�ekonává zp�sob d�lení pracovník� vst�ikovny na ty co na form� vyráb�jí výst�iky a na ty co formy opravují. Jedním z cíl� zavedení TPM je vyškolit operátora vst�ikovacího stroje, p�ípadn� další pracovníky vst�ikovny tak, aby m�l pocit zodpov�dnosti k dané form� a „pe�oval“ o ni tím, �e dob�e zná její „chování“, a tedy doká�e velmi rychle zachytit a odhalit a oznámit abnormality v její práci a tím odhalí p�ípadné zdroje poruch d�íve ne� kdokoliv jiný.

N�kdy se spolu s TPM zavádí i metoda SMED (Single Minute Exchange of Die), co� je metoda týmové práce, která si klade za cíl sní�ení prostoj� p�i vým�n� formy, kdy se tzv. interní �innosti, které se provád�jí p�i zastaveném výrobním procesu, p�i klidovém stavu vst�ikovacího stroje p�evád�jí na tzv. externí �innosti provád�né za b�hu formy na vst�ikovacím stroji. Cílem SMED je sní�ení prostoj� p�i zm�n� výroby a vým�n� vst�ikovacích forem.

5. Podpora údr�by

Efektivní �ízení údr�by se neobejde bez komplexního informa�ního systému, který sleduje údr�bu z mnoha hledisek:

• evidence forem, p�ípravk� atd.,

• plánování a evidence údr�by,

• náklady na preventivní údr�bu,

• náklady na reaktivní údr�bu,

• hodnota, po�et náhradních díl� a prost�edk� pro údr�bu,

• vytí�enost forem, po�et zdvih�.

Informa�ní systém by m�l umo��ovat evidovat ozna�ení forem a za�ízení k form�, rok uvedení do provozu, aktuální po�et zdvih�, technickou dokumentaci k form� a dalším jejím komponentám, p�edpisy pro údr�bu atd.

V neposlední �ad� musí informa�ní systém um�t operativn� vyhodnotit náklady na plánovanou preventivní údr�bu, a to s mo�ností rozlišení kdo a kdy konkrétní pracovní p�íkaz na údr�bu vykonal, co� umo�ní zp�tnou identifikaci p�ípadného pochybení p�i údr�b�.

Po�íta�ovou podporu �ízení údr�by obvykle tvo�í samostatný modul v�tšího firemního informa�ního systému typu MES (Manufacturing Execution System – výrobní informa�ní systém); CAQ (Computer Aided Quality – po�íta�ová podpora �ízení jakosti); ERP (Enterprise Resource Planning).

6. Audit údr�by

P�es všechnu snahu a popsané je celkem p�irozené, �e se skute�ný stav údr�by �asem za�ne, odchylovat od stavu popsaném ve firemních standardech a v další firemní dokumentaci. Proto je vhodné periodicky provád�t interní audity.

Systém údr�by forem

Klí�ovým po�adavkem údr�by je forma kdykoliv p�ipravená k výrob� kvalitativn� shodných výst�ik� a k tomu, díky siln� konkuren�nímu prost�edí, v n�m� všichni pracujeme, p�istupuje snaha o údr�bu co nejefektivn�jší, tj. nákladové faktory jsou bedliv� sledovány a vyhodnocovány, v�etn� nápravných opat�ení.

Špatn� fungující systémy údr�by forem obvykle trpí alespo� jedním z dále uvedených neduh�:

• nedostatek �asu,

• nízkým stavem pracovník� údr�by,

• zbyte�n� �astou údr�bou forem,

• vysokým vytí�ením pracovník� údr�by,

• vlivem �astých poruch, vyplívajících z nedostate�né údr�by.

Údr�ba po ka�dé demontá�i ze vst�ikovacího stroje

P�i malosériové výrob�, a i p�i výrob� výst�ik� pro automobilový pr�mysl, kdy jsou výrobní dávky relativn� malé, je tento zp�sob údr�by neefektivní. Formy jsou ošet�ovány zbyte�n� �asto, údr�ba je zavalena prací a na preventivní údr�bu zbývá málo �asu.

Údr�ba podle zdvih� formy

P�edpokladem tohto systému je korektní informace o po�tu odpracovaných výrobních zdvih� formy. V systému údr�by je nastavena hranice po�tu zdvih� a po jejím dosa�ení se na form� provede p�edepsaná preventivní údr�ba. Ur�itým problémem této metody je stanovení maximálního po�tu zdvih� do provedení periodické údr�by, ani� by v mezidobí došlo k závad� na form�.

Údr�ba podle provozních hodin

Jedná se o analogickou metodu jako je metoda podle po�tu zdvih�.

Forma je v provozu a� do závady

Nejprimitivn�jší zp�sob a obvykle nejnákladn�jší zp�sob údr�by forem, p�esto se, ne v�dy úmysln�, takto formy �asto provozují.

První �ást �lánku najdete zde

T�etí �ást �lánku najdete zde

Plast Form Service »

Foto, ilustr: ALFA CHROM servis s.r.o.

Tuto problematiku rozebíral Ing. Lubomír Zeman na seminá�i Formy a Plasty Brno 2017, po�ádaném firmou SVOBODA: