Odpady s� v prvom rade biznis. A� potom si m��eme rozpr�va� o ekol�gii

Práv� téma zálohování PET lahví se v poslední dob� �iv� diskutuje. Vznikají hnutí v �ele se známými osobnostmi, která se sna�í prosadit zálohování co nejd�íve. Slibují si od toho, �e se petky budou více vybírat zpátky a nebudou se povalovat na ulicích a v p�írod�. „Jsem jednozna�n� proti. Podle mého názoru je to jen víc práce, za kterou ješt� ve finále zaplatíme,“ upozor�uje Alena Myslivcová Fu�íková.

Pro� myslíte, �e zálohovací systém na petky �esku nepom��e?
EU p�echází na cirkulární ekonomiku a tam, kde takto sbírali jen petky, budou mít nyní daleko více problém� se sb�rem dalšího plastu. Jednoduše na to nejsou p�ipraveni, t�eba po logistické stránce, m��e jim chyb�t svozová technika, sí� dot�i�ovacích linek, provázanost s odb�rateli jednotlivých druh� plast�, nemluv� o tom, �e budou muset vynalo�it dost energie na osv�tu svých obyvatel. U nás v �esku sice jsou prostory pro zlepšení celé oblasti, ale ve srovnání s jinými zem�mi máme sv�j systém celkem funk�ní a efektivní. P�ínos pro �ivotní prost�edí? Spíše vidím riziko – v�tší spot�eba pohonných hmot, proto�e krom� zbytkového plastu se bude muset jezdit zvláš� pro petky, a velmi nízká úrove� zpracování zbylého plastového odpadu.
Mezi obchodovatelný plast, tedy takový plast, o který mají zpracovatelé zájem, pat�í v �esku v�tšinov� PET. Zpracovatel si vezme celou �lutou popelnici, vyzobe si z ní to, co m��e výhodn� zpen�it, a o zbytek se musí �ádn� postarat. To se mu zatím vyplatí.

A kdy� PET lahve z kontejneru zmizí?
Tak o tu plastovou hlušinu nikdo nebude mít zájem, p�estane se t�ídit a bude kon�it na skládkách. A spot�ebitel se za vidinou mrzkého zisku pár korun potáhne s pytlem nesešlápnutých petek do obchodu, doma musí najít prostor na jejich skladování, do obchodu zbyte�n� pojede nová svozová firma jen pro petky... Zavedení systému zálohování bylo u� p�ed více ne� deseti lety v nákladech odhadnuto na zhruba t�i miliardy korun. Kdo myslíte, �e to zaplatí?
Nyní vše pohodln� t�ídíme do jedné tašky a jsme v tom dob�í a funguje to a já bych byla pro, aby to tak z�stalo. A �e se v p�írod� válí sem tam n�jaká petka? Ale v�dy� ona se tam válí i pou�itá pneumatika, d�tská plenka, sklo, prázdné konzervy nebo starý nábytek. Dob�e to samoz�ejm� není, ale jako lepší �ešení vidím petky prost� nekupovat. 

A co zálohování plechovek, karton�, sklenic a dalších obal�?
To je v zásad� to stejné jako u plast�. Ptejme se: �eho tím vlastn� chceme docílit? A�koliv v p�írod� kon�í dost odpadk�, opravdu �ekáme, �e se zálohováním n�co zm�ní? Myslím, �e je lepší se opravdu zam��it na prevenci vzniku odpadu a na sní�ení nadu�ívání obalových materiál�. Toho, kdo je schopen vyhodit lahev od limonády v lese, stejn� n�jaká koruna zálohy nebude zajímat. Nep�enášejme tedy v n�kterých v�cech nutnost individuální odpov�dnosti na bedra n�jaké instituce nebo státu. Koneckonc� legislativa vznik zálohového systému nijak neomezuje, kdokoliv se m��e do tohoto projektu pustit. Myslím si, �e je to ale zbyte�ná práce.

Expertka na odpadové hospodá�ství Alena Myslivcová Fu�íková z Univerzity Hradec Králové. Foto: Tereza Makovská

Co si myslíte o takzvaných bioplastech? Tedy plastech vyrobených ze škrob� a dalších alternativních materiál�, které se mají v p�írod� rozlo�it? Experti varují, �e v ur�itých sm�rech d�lají víc škody ne� u�itku, proto�e se rozlo�í jen za ur�itých podmínek, a to ješt� spíš rozpadem na mikroplasty. Je to podle vás slepá uli�ka, nebo mají bioplasty smysl?

Na plasty má dnes po�íháno kdekdo. Jsou synonymem pro ohro�ení povrchových i podpovrchových vod, zdraví lidí, fauny i flóry, sklo�ují se v souvislosti s bezpe�ností potravin. Ale ony jsou opravdu ú�asný materiál! Nedívejme se na n� jako na zplozence pekla. To my s nimi neumíme správn� nakládat a hledáme r�zné alternativy, ne� bychom se smí�ili s tím, �e je mnohdy zkrátka nepot�ebujeme. V p�ípad� bioplast� navíc �asto vyháníme �erta �áblem. Ano, rozkládají se, n�kdy… Mo�ná… N�které… A za definovaných podmínek. Co� ale nejsou podmínky na skládkách.
U plast� je v první �ad� t�eba sna�it se definitivn� uzav�ít kruh jejich vyu�ití nejv�tší mo�nou mírou recyklace. A pozor, t�íd�ní nerovná se recyklace. A ano, nahradit je tam, kde se dá. Na zahradní párty opravdu nepot�ebujete kupovat plastové vidli�ky. A ty�inky na �išt�ní uší mohou být d�ev�né. Ty tolik diskutované petky také mají své �ešení, nap�íklad velmi �asto je lze bez problém� nahradit vlastní, dlouhodob� pou�ívanou a vymyvatelnou lahví �i sklenicí vody z kohoutku. Bioplasty mohou n�kde mít své opodstatn�ní, je ale úpln� stejn� nutné s nimi um�t pracovat, a� se stanou odpadem, a hlavn� by se nem�ly stávat automatickou náhradou za klasické plasty. 

Kdy� u� jste zmínila, �e je lepší obaly nekupovat ne� pak �ešit, co s nimi, tak v poslední dob� se v �esku výrazn� rozší�ily bezobalové obchody. Potraviny se v nich nakupují do vlastních nádob �i pytlík�. Jsou u� tém�� ve všech v�tších m�stech. Je to podle vás cesta, jak se zbavit zbyte�ných odpad�, nebo to nebude ve velkém m��ítku fungovat?
Ze své subjektivní zkušenosti s nákupy v bezobalech v mém okolí �íkám, �e tak, jak jsou nyní v�tšinou nastavené, to nebude ve velkém nikdy fungovat. M�j názor je takový, �e pokud bychom cht�li v tomto sm�ru n�jakou významnou zm�nu, je t�eba spot�ebiteli nabídnout ideáln� ten samý sortiment v�cí, které je zvyklý nakupovat. Já chci nakupovat bezobalov�, ale nechci prací gel z mýdlových o�ech�, já chci ten sv�j, chci b�né t�stoviny, ne ty celozrnné, chci kyp�ící prášek a �isti� na vany bez toho, abych musela dlouze studovat, jak si ho doma správn� namíchat. Já vím, jak to te� ode m� zní, ale nemyslím to špatn�. Já tam nakupuji ráda. Ale zárove� vidím, �e to má své rezervy, a to nemluvím o tom, �e velká v�tšina nabízených komodit, a� bez obalu, tam stojí víc pen�z. Tím davy prost� nezaujmete.
Navíc �asto tyto obchody nabízí i r�zné rádoby ekov�ci denní pot�eby. Co je ekologického na kartá�ku na zuby sice ze d�eva, ale p�vodem n�kde z daleka, který nadto stojí p�es dv� stovky? To si rad�ji koupím plastový od �eské firmy, který nakonec zhyne ve spalovn� a jeho uhlíková stopa bude rozhodn� menší. A� budou k mání kartá�ky z našeho k�rovcového d�eva, dám jim p�ednost. Pro jistotu znova opakuji – jsem fanda bezobalu. Ale dejme tomu šanci trochu jinak.

Doká�ete si p�edstavit, �e byste �ila zero waste �ivotem? �e byste nakupovala jen v�ci bez obalu, oble�ení m�la ze second handu a tak dále? Je to pro vás reálné?
Ne. Navíc vše bez obalu prodávat jednoduše nejde. Obal nemá jen estetickou funkci a není ur�en primárn� a pouze k tomu, abychom na n�j úpln� zanev�eli. Obal chrání výrobek b�hem p�epravy, zajiš�uje udr�ení jeho definovaných vlastností a spoustu dalších v�cí. My se s ním jen musíme nau�it lépe pracovat potom, co se stane odpadem, a sna�it se to s nimi nep�ehán�t. A oble�ení? P�iznám se, �e si to té� neumím p�edstavit. Ta bezmoc, kdy si po hodin� hledání vyberete n�jaký p�kný kousek v second handu a zjistíte, �e pot�ebujete jinou velikost… Ale te� vá�n�, sna�ím se nakupovat primárn� �eskou kvalitní výrobu, v�ci, které vydr�í a jsou nad�asové. Myslím si, �e to není špatná cesta. Zero waste nebudu nikdy, ale mno�ství odpadu minimalizuji. N�kdy vidím, �e k tomu n�kte�í p�istupují a� militantn�, a to není dob�e. Nebu�me na sebe tak p�ísní, my nepot�ebujeme sto naprosto bezchybných zero waste hrdin�, my pot�ebujeme miliony lidí, kte�í to sice ned�lají dokonale, ale sna�í se a jsou ochotni se u�it a inspirují tím ostatní.

Co tedy m��e ud�lat b�ný �lov�k v b�ném �ivot�, aby vytvá�el mén� odpad�?
Naprostou v�tšinu b�ného odpadu v domácnostech tvo�í obalový materiál. Tak�e se prost� rozhodnu, �e se to pokusím minimalizovat. Budu jednoduše p�edcházet vzniku odpadu. Nebudu si brát stále nové igelitové pytlíky na nákup pe�iva, p�ípadn� je pou�iji opakovan�, nebudu nakupovat balenou vodu v plastu. Najdu si dobrého �ezníka, kam budu chodit pro maso a uzeninu do vlastních znovupou�itelných obal�, a vykašlu se na salámy v plastu. Najdu si n�kde dobrou cukrárnu nebo pralinkárnu, kam si zajdu pro sladké, místo abych kupovala bonboniéru, kde víc vá�í obal ne� obsah. Ono to s sebou nese jak pozitiva, kdy tímto v�tšinou podpo�ím lokální výrobce, získám kvalitní potraviny a hezky protáhnu nohy na nákupech, tak i negativa – zvýšené nároky na �as strávený nakupováním, bohu�el mnohdy vyšší cena a podobn�. To ale v kone�ném d�sledku m��e být pozitivem, proto�e si alespo� po�ádn� rozmyslím, co koupím a co ne. A� t�etina potravin toti� v �esku kon�í v koši, ale to u� je zas jiná kapitola. M��ete argumentovat tím, �e jeden pou�itý igelitový pytlík celosv�tovou odpadkovou krizi nevy�eší, a ano, máte pravdu. Já ale nepojedu zachra�ovat mo�ské �ivo�ichy zamotané do plastu, nepojedu �ešit haldy odpadk� v rozvojových zemích. Já musím hlavn� za�ít u sebe a ostatní lidé taky.

Co je podle vás v sou�asnosti nejv�tší problém �eského odpadového hospodá�ství?

Nejv�tším a zásadním problémem je chyb�jící koncovka nebo chcete-li uzav�ení kruhu. Myslím si, �e t�íd�ní odpad� je na opravdu velice slušné úrovni. Podívejme se v�dycky s taškami vyt�íd�ných odpad� na sebe do zrcadla a �ekn�me si: Jo, jsme dobrý! Jak ob�ané, tak firmy jsou více mén� dob�e obeznámeni s povinností svoje vyprodukované odpady t�ídit, a kdy� pomineme ob�asné zbyte�né výk�iky o t�ídících mýtech, které spíš demotivují, krásn� nám to funguje. Ale pak p�ijde otázka: Kam s nimi? V �eské republice se bohu�el nov� prosadilo prodlou�ení skládkování odpad� do roku 2030 a snad i déle a ne�eší se jiné zp�soby vyu�ití odpad�, jako je p�edevším recyklace a dále energetické �i tepelné vyu�ití. O p�edcházení vzniku odpad� ani nemluvím. P�ed zhruba p�ti lety byla vypracována koncepce nakládání s odpady v �esku – ZEVO (za�ízení pro energetické vyu�ití odpad�, tedy spalovna vytvá�ející teplo k vytáp�ní, pozn. red.), která ale z�stala v�tšinou pouze na papí�e a realizovala se sporadicky.
Vzhledem k tomu, �e rok 2030 se tak jako tak blí�í, je nutné opravdu za�ít v tomto sm�ru jednat a o svoje odpady se postarat. Vývoz ke zpracování do jiných zemí není ekonomicky ani prakticky mo�né �ešení. Nyn�jší schválení n�kolika zákon� a novel týkajících se odpadového hospodá�ství a práv� té� posunutí toho neš�astného zákazu skládkování ovliv�uje obrovský mnohamiliardový byznys, kde jsou proti sob� postaveni aktuáln� vít�zní skládka�ští králové se svými miliardami ro�ního zisku a svozové firmy, spalovny, investo�i do recykla�ních technologií a mnoho dalších subjekt�, které naopak tento krok naprosto demotivoval. Vid�li sv�tlo na konci tunelu v podob� zákazu skládkování v roce 2024. V dobré ví�e investovali své prost�edky do rozvoje technologií, výzkumu a vývoje nových sm�r� nakládání s odpady a místo �in� p�ed sebou op�t vidí jen sliby a další mo�ná. Samoz�ejm� nic není �ernobílé, ale je t�eba si uv�domit, �e odpady jsou v první �ad� byznys, v druhé a t�etí �ad� taky a a� n�kde potom si m��eme povídat o ekologii a podobných tématech.

A jak by se tedy sou�asná situace m�la �ešit? Co by pomohlo?
Asi klí�ová by v tomto sm�ru byla zejména podpora státu pro vybudování zpracovatelských za�ízení a následn� dobrý systém pro �áste�nou dotaci výrobk� z recyklovaných materiál�. Mo�ná to mnohé p�ekvapí, ale výroba kvalitních výrobk� z recyklát� je rozhodn� drahá. Není v�tšinou ekologická, je náro�ná na energii a další vstupní suroviny, prost� se moc nevyplatí. Co se tý�e legislativy, máme sice �erstv� nové zákony a velké díky za n�, ale je dobré �íct, �e jsou v mnoha ohledech u� op�t zastaralé. Jiné je chování spot�ebitel�, závazky mnoha firem u� �áste�n� nový zákon p�edbíhají, cht�lo by to v�tší flexibilitu, ale zárove� i spolehlivé záruky toho, �e co je jednou naplánováno, nebude se odsouvat na neur�ito, jako se to stalo se zákazem skládkování, které se odsunulo na rok 2030. Pot�ebujeme jasné a stabilní právní prost�edí.

Kdy� pomineme legislativu a podíváme se na to celkov�, podporuje podle vás �eský stát dostate�n� ekologické nakládání s odpady?
V našem stát� je podpora zam��ena pouze na zlepšení t�íd�ní odpad�, kde je na základ� tlak� z EU nutné vyt�ídit �ím dál v�tší procento jednotlivých druh� odpad�. My v tomto ohledu m�li slušný náskok, usnuli jsme na vav�ínech a te� se propadáme stále hloub�ji hlavn� v oblasti ob�hového hospodá�ství. Op�t opakuji, chybí zde podpora koncového nakládání s vyt�íd�ným odpadem – recyklace, jiné zp�soby vyu�ití odpad�. Jsme jednou z nejpr�myslov�jších zemí celosv�tov�, vyrábíme, exportujeme, ale máme obrovské ztráty v surovinách, které by se daly znova vyu�ít, a� u materiálov�, tak i energeticky. Kon�í na skládkách. A my dále zb�sile vstupní suroviny a energii nakupujeme mimo naši zemi. Tak�e je t�eba podpo�it koncovku a postupn� se za�ít více zam��ovat na prevenci vzniku odpadu. Je také t�eba více rozjet cirkulární ekonomiku, to je jist� cesta hodná podpory stran státu.

U�íte na Univerzit� Hradec Králové – krom� jiného – práv� i problematiku odpad�. Jaký je nyní zájem o studium obor� spojených s ekologií? Máte dost uchaze��, p�ípadn� zvyšuje se jejich po�et a kvalita jejich p�ístupu? Ptám se proto, �e o ekologii se nyní mluví víc ne� kdy p�edtím a je to u� intenzivní celospole�enský diskurz.
Co se tý�e zájemc� o studium, je to u nás takový setrvalý stav. Nijak dramaticky jejich po�ty nestoupají ani neklesají. Samoz�ejm� jejich motivace ke studiu bývá r�zná a to se i odrá�í v p�ístupu, ale to je tak všude. Za sebe vnímám, �e stoupá po�et zájemc� o výuku práv� odpadového hospodá�ství. V�tšinou jim hned na za�átku vezmu iluze o tom, �e odpada�ina je krásná práce zachra�ující sv�t, a neustále opakuji, �e odpady byly, jsou a budou hlavn� byznys. Ale jsou dob�í a v�tšinou to se mnou vydr�í a� do konce. Jsem ráda, kdy� diskutujeme nad r�znými pro a proti t�eba práv� ohledn� zálohového systému. Všem nám to pomáhá ut�ídit si názory. A je vid�t, �e o t�chto aktuálních tématech mluví studenti rádi. N�kte�í by se rádi podívali v rámci praxí i t�eba na inspektoráty �I�P (�eská inspekce �ivotního prost�edí, pozn. red.) a je velká škoda, �e jim to z mnoha d�vod� není umo�n�no. Kdy� vezmeme ekologii z jiného konce, hodn� našich student� má rádo praxe u AOPK (Agentura ochrany p�írody a krajiny, pozn. red.). Já v nich u státnic v�dy vidím úsp�šné podnikové ekology, inspektory, odpadá�e m�st a institucí nebo pracovníky chrán�ných krajinných oblastí.