Plasty a kau�uk glob�lne s najlep��mi rastov�mi perspekt�vami

Od roku 1952 prezentuje veletrh K v Düsseldorfu obzvláš� hmatateln� celosv�tové úsp�chy plast� a kau�uku. I v sedmém desetiletí existence veletrh dokládá enormní r�st sv�tového pr�myslu um�lých hmot a prezentuje ka�dé t�i roky špi�ky technologického vývoje. Nikde nejsou k vid�ní polymerní materiály, technika stroj�, zpracování a nástroj� i rozmanité aplikace um�lých hmot a kau�uku tak komplexn� jako v Düsseldorfu. Tím se i 20. ro�ník veletrhu K v roce 2016 stane ukazatelem sm�ru pro všechny, kte�í cht�jí získat p�ehled p�es plastiká�ský pr�mysl a zpracování plast�.

Celosv�tový úsp�ch tohoto pr�myslu se demonstruje p�edevším r�stem pou�ití plast� a kau�uku jako materiálu, které v období 1950 a� 2015 rostlo v pr�m�ru o 8,5 procent ro�n�. Tak vysoká jako v padesátých a� sedmdesátých letech minulého století r�stová �ísla dnes ji� nejsou, ale s meziro�n� 4 a� 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, by� zna�né rozdílná podle region�, produkt� nebo aplikacích.

Celosv�tová akceptance polymerních materiál�

Motorem celosv�tového r�stu je p�edevším nár�st po�tu obyvatel sv�ta a celkov� se zvyšující �ivotní standard lidstva. Prosperita se odrá�í na mnohých trzích aplikací um�lých hmot, p�edevším u obal� na potraviny a produkty ka�dodenní spot�eby, také však u nejr�zn�jších obal� na skladování a p�epravu. Infrastruktura a výstavba jsou impulzem pro pou�ití plast� v oblasti zásobování vodou, elekt�inou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty. Jako další d�le�itou oblast pou�ití je nutno jmenovat nar�stající mobilitu – od automobil� p�es p�epravu náklad� a� po letectví. Jednou oblastí aplikace, ve které se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: p�ístroje, diagnostika, laborato�e i bezpe�ná aplikace farmaceutik v aktuáln� po�adované kvalit� nejsou bez plast� v podob� bezpe�ných a hygienických jednorázových produkt� myslitelné. Také produkty pro sport a volný �as, které dnes známe a jich� si ceníme, lze realizovat u� pouze s pou�itím um�lých hmot. Všechny tyto aplikace p�ispívají na svých trzích a s pou�itými um�lými hmotami i kau�ukem k celosv�tové akceptanci a dalšímu ší�ení polymerních materiál�.

 

Asie p�edním regionem sv�ta ve výrob� plast�

Pro rok 2015 vy�íslil svaz výrobc� PlasticsEurope sv�tovou výrobu plast� na 322 milion� tun. Necelých 270 milion� tun z tohoto mno�ství byly plastiká�ské materiály, tzn. materiály, které se zpracovávají v plastové výrobky. Zbývajících p�ibli�n� 50 milion� tun bylo pou�ito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, lak� nebo barev. Ve stejném období bylo dle analýz skupiny International Rubber Study Group IRSG po celém sv�t� vyrobeno a spot�ebováno tém�� 29 milion� tun kau�uku. Z toho bylo 12 milion� tun p�írodního kau�uku a necelých 17 milion� tun syntetického kau�uku.

Stejn� jako všechny cenové ot�esy a hospodá�ské krize posledních let také krátká finan�ní a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodob� pozitivní vývoj plastiká�ského pr�myslu pouze lehce. Od roku 2010 se plasty vrátily s nár�stem výroby 3 a� 5 procent ro�n� na cestu r�stu.

Celosv�tové kapacity na výrobu termoplast�, nejv�tší a nejvýznamn�jší skupiny všech um�lých hmot, p�edstavovaly ke konci roku 2015 dle informací databáze kapacit KI Polyglobe 305 milion� tun ro�n�. Z toho p�ipadalo více ne� 90 procent na standardní plasty, necelých 9 procent na technické termoplasty a podíly velikosti promile na vysoce výkonné polymery a na plasty na biologické bázi resp. biologicky odbouratelné plasty.

Obrovský ekonomický rozmach �íny a mnoha zemí jihovýchodní Asie prom�nily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do pr�myslu plast� v nejv�tší region s nejvyššími r�stovými �ísly. Asie nyní ji� s podílem 49 procent vyrábí necelou polovinu um�lých hmot vyrobených na celém sv�t�. Z asijských zemí pocházelo v r. 2014 mimo to 40 procent stroj� pou�ívaných na výrobu plast� po celém sv�t�. �ína je dnes ve všech segmentech plastiká�ského pr�myslu nejvýznamn�jší zemí sv�ta: dle údaj� za rok 2014 p�ipadá jen na �íši st�edu 26 procent globální výroby plast� (2015: 28 procent), 33 procent sv�tové výroby plastiká�ských stroj� a nejv�tší podíl na celosv�tovém objemu zpracování plast�.

Mohutné rozší�ení polymeriza�ních kapacit v asijsko-pacifickém prostoru a na Blízkém Východ� zásadn� prom�nilo statistické pom�ry: s podílem �íny ve výši 28 procent, 4 procenty Japonska a dalšími 17 procenty ostatních asijských zemí p�ipadá na tento kontinent celých 49 procent. Evropa a Severní Amerika s podíly 18 resp. 19 procent na sv�tové produkci ztratily pouze n�kolik procentních bod�. Na Blízký a St�ední Východ a Afriku p�ipadalo dle statistiky PlasticsEurope dohromady 7 procent, na Ji�ní Ameriku 4 procenta a na bývalé státy SNS 3 procenta. Ve srovnání s rokem 2006 zvýšila Asie do r. 2015 sv�j podíl na sv�tové produkci o p�ibli�n� 9 procentních bod�, zatímco Severní Amerika ztratila 4 body a Evropa 6 bod�. Také v produkci kau�uku dominuje Asie – tradi�n� s podílem 73 procent u p�írodního kau�uku, nyní však u� také se 61 procenty u syntetického kau�uku.

N�mecky hovo�ící zem� technologickými lídry, �ína však vedoucí zemí trhu stroj�

Produkce plastiká�ských a gumárenských stroj� dosáhla v r. 2014 s hodnotou více ne� 32,5 miliard EUR nového rekordu (2013: 30,8 miliard EUR). Evropští výrobci plastiká�ských stroj� vyrobili 40 (42) procent, co� odpovídá hodnot� produkce ve výši 13 (12,8) miliard EUR. Jak zjistil Euromap, svaz výrobc� stroj� z Rakouska, Francie, N�mecka, Velké Británie, Itálie, Lucemburska, Špan�lska, Švýcarska a Turecka, dokázali Evropané v r. 2014 lehce posílit svoji vedoucí roli ve sv�tovém obchodu na 50 procent. Navzdory mnohým nep�edpov�ditelným vliv�m o�ekává Euromap pro rok 2015 zvýšení sv�tové produkce o 3 procenta na 33,5 miliard EUR a r�st evropské produkce o 2 procenta na 13,3 miliard EUR.

Podle hodnoty produkce byla nejsiln�jší jednotlivou zemí ve výrob� plastiká�ských stroj� v r. 2014 �ína s podílem 33,4 procent, následovaná N�meckem s 20,5 procenty, Itálií s 7,8 procenty a USA s 7,1 procenty. Ve sv�tovém obchod� vede n�mecké strojírenství s podílem na sv�tovém exportu ve výši 24 procent p�ed �ínou (13 procent), Japonskem a Itálií (ob� po 9 procentech) a USA (6 procent).

Evropský plastiká�ský pr�mysl relativn� stabilní

Dle údaj� Eurostatu, které sestavil PlasticsEurope, dosáhl plastiká�ský pr�mysl v prostoru EU28 v roce 2014 s 1,45 miliony pracujících v 62.000 p�evá�n� malých a st�edn� velkých podnicích obratu 350 miliard EUR a p�isp�l k p�ebytku obchodní bilance EU �ástkou 18 miliard EUR. Nejd�le�it�jšími cílovými zem�mi pro export plastiká�ských surovin a výrobk� z um�lých hmot byly (mimo EU) Turecko, �ína, USA, Rusko a Švýcarsko. Nejd�le�it�jšími zdroji import� mimo EU byly u surovin USA, Saudská Arábie, Ji�ní Korea, Švýcarsko a Japonsko, v oblasti zpracování plast� pak USA, Švýcarsko, �ína, Turecko a Japonsko.

Bran�e obal� v Evrop� spot�ebovala dle dat PlasticsEurope v roce 2014 s 39,5 procenty nejv�tší podíl plast�. Stavebnictví následovalo s podílem 20,1 procent na 2. míst� a automobilový obor s 8,6 procenty na 3. míst�. Za t�mito obory následoval elektrotechnický a elektronický pr�mysl s 5,7 procenty a zem�d�lství s 3,4 procenty. Spot�eba všech ostatních odb�ratel� – nábytká�ského pr�myslu, zdravotnictví a výrobc� domácích p�ístroj�, hra�ek a výrobk� pro sport a volný �as – se za rok 22,7 nas�ítala na 22,7 procent.

Nejv�tšími spot�ebiteli um�lých hmot v Evrop� jsou nadále N�mecko (25 procent), Itálie (více ne� 14 procent), Francie (necelých 10 procent), Velká Británie (necelých 8 procent), Špan�lsko (více ne� 7 procent) a Polsko (6 procent).

B�idlicový plyn m�ní hru

Evropa usiluje o redukcí svých emisí CO₂. D�sledkem tohoto sna�ení je sní�ená spot�eba fosilních paliv. Klesající spot�eba ropy zase v posledních letech vyvolala umírání rafinerií, které také zredukovalo mno�ství disponibilních polotovar� pro polyolefiny, objemov� nejv�tší skupinu plast�. Sou�asn� postavily zem� p�ilehající k Perskému zálivu tak�íkajíc na svých ropných nalezištích zna�né kapacity na výrobu plast�, které m�ly zásobovat Asii a Ameriku. Zatímco se Evropa ji� dnes nedoká�e zásobit polyolefiny z vlastních zdroj� a je odkázaná na importy, objevuje se v podob� b�idlicového plynu jako nesrovnateln� levn�jšího zdroje v USA další „game changer“ – hrá� ovliv�ující hru. V d�sledku ji� mnoho let b�ících investic mají pravd�podobn� od roku 2017 jít do provozu nové kapacity na výrobu polyolefin� z plynu.  V sou�asné dob� se v Severní Americe staví kapacity jak na t�bu b�idlicového plynu, tak i na výrobu pot�ebných kopolymer� a na polymerizaci cílových plast�. V neposlední �ad� roste i infrastruktura na p�epravu, skladování a námo�ní p�epravu vstupních produkt� a granulát� p�ipravených ke zpracování. Nákladové výhody nových amerických produkcí pravd�podobn� zm�ní objemové toky polyolefin� mezi kontinenty ve prosp�ch dodávek ze Severní Ameriky.

Konjunktura plast� se sv�tly i stíny

Ne všude na sv�t� zaznamenává obchod s um�lými hmotami a výrobky z plast� tak relativn� stabilní a� pozitivní situaci jako v europrostoru.  Malý, avšak vysoce hodnotný švýcarský plastiká�ský pr�mysl v poslední dob� trp�l náhlým odpoutáním Švýcarského franku od Eura a s ním spojeným drastickým r�stem hodnoty místní m�ny. Tak�ka p�es noc byl tvrd� posti�en p�edevším strojírenský a zpracovatelský obor.

Mimo Evropu b�ely obchody p�edevším se státy BRIC v poslední dob� zdr�enliv�ji, ne� se p�vodn� o�ekávalo. �ína musela korigovat svá r�stová �ísla sm�rem dol�, a Indie se vzpírá tlaku import�. Pr�mysl Ruska bojuje s kolísajícím rublem, sankcemi a dalšími politickými nejistotami, stejn� jako s nízkými tr�bami energetického sektoru. Také Brazílie a n�které její sousední zem� trpí pod tlakem nízké ceny ropy, na jejím� exportu jsou jejich národní ekonomiky zna�n� závislé, a sklouzly do ekonomické krize. Jak výrobci, tak i mnozí zpracovatelé plast� v Ji�ní Americe v sou�asné dob� odkládají zamýšlené investice na neur�ito. Nad�je výrobc� investi�ních celk� se tedy upírají jak na mnohé rostoucí asijské trhy, tak i na op�t posilující USA a na hospodá�ské zp�ístupn�ní Iránu.

Více recyklace v Evrop�

Zne�išt�ní mo�í plastovým odpadem a tzv. mikroplasty se v posledních letech široce diskutovalo v médiích i mezi lidmi po celém sv�t�. Je p�itom z�ejmé, �e tento politováníhodný stav zp�sobují jednak nefungující systémy na sb�r a likvidaci odpad�, tak i chování lidí.

I kdy� starý kontinent nepat�í k velkým p�vodc�m zne�išt�ní, usiluje p�edevším evropský plastiká�ský pr�mysl ji� dlouho o to, aby vedle z�ízení vhodných sb�rných systém� a d�sledného zu�itkování výrobních odpad� byl zhodnocen také odpad od spot�ebitel�. V d�sledku legislativních p�edpis� a nejr�zn�jších iniciativ v Evrop� (to zde jsou státy EU28 plus Švýcarsko a Norsko) roste podíl recyklace v posledních letech neustále: v roce 2014 dosáhl 69 procent a tím p�ibli�n� o 10 procentních bod� výš ne� ješt� v roce 2011 a o 21 bod� nad úrove� roku 2006. V evropských zemích se zákazem skládkování plast� je podíl recyklace obzvlášt� vysoký: Zatímco tyto zem� – Švýcarsko, Nizozemí, Rakousko, N�mecko, Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Belgie a Norsko – zu�itkovávají více ne� 96 procent svých plastových odpad�, p�t zemí stále ješt� dosahuje podíly pod 30 procent .

Nejd�le�it�jšími zp�soby zu�itkování byly v Evrop� v roce 2014 s 39 procenty energetické vyu�ití a s 30 procenty materiálová recyklace, zatímco cca 31 procent plastového odpadu skon�ilo na skládkách. Deset let p�edtím bylo 26 procent spáleno, 17 procent recyklováno a 57 procent deponováno. P�i recyklaci obal� dosahují všechny evropské zem� ji� podíly nad 20 procent, polovina z nich více ne� 70 procent a n�které dokonce více ne� 99 procent.

N�mecko: Domácí trh veletrhu K je �asto technologickým lídrem

V mezinárodní sout�i lokací se pr�mysl plast� a kau�uku v n�mecky hovo�ících zemích prosazuje stále velmi dob�e, a ji� mnoho desetiletí je v �etných segmentech �et�zce tvorby hodnot pro plasty a kau�uk technologickým lídrem. Jako nejv�tší jednotlivý trh v Evrop� je N�mecko také domácím trhem veletrhu K.

Krátký pohled na ukazatele tohoto významného trhu: V N�mecku dosáhl pr�mysl plast� a kau�uku v roce 2014 obratu tém�� 110 miliard EUR. Se zhruba 450 tisíci zam�stnanci dr�í jako jeden z nejd�le�it�jších pr�myslových obor� podíl 6 procent na domácí pr�myslové výrob�. V N�mecku bylo v roce 2015 dle údaj� PlasticsEurope vyrobeno 19,4 milion� tun um�lých hmot, celkový obrat výrobc� plast� �inil 27 miliard EUR. Výroba i obrat se v posledních letech pohybovaly na setrvalé úrovni s pouze mírným kolísáním. Stále konkurenceschopn�jší surovinová základna a siln� rostoucí náklady na energie vyvinuly tlak na konkurenceschopnost n�meckých výrobních závod�.

Výroba plastiká�ských a gumárenských stroj� v n�mecky hovo�ících zemích ji� dlouho dr�í svou pozici technologického lídra v oblasti strojní techniky i technologie. N�me�tí výrobci uzav�eli rok 2014 s hodnotou výroby 6,7 miliard EUR v oblasti hlavních stroj� a tím pádem jen s minimální ztrátou oproti rekordnímu roku 2013. S podílem 20,5 procent na sv�tové produkci zaujímá N�mecko 2. místo za �ínou (33,5 procent) a je daleko p�ed Itálií se 7,8 procenty na míst� t�etím. Ve sv�tovém obchod� vedlo n�mecké strojírenství s objemem exportu 4,6 miliard EUR a podílem na sv�tovém exportu ve výši 24 procent p�ed �ínou (13 procent), Japonskem a Itálií (ob� po 9 procentech).

N�mecký pr�mysl zpracování plast� dosáhl v roce 2014 obratu 59 miliard EUR, zpracováno bylo p�ibli�n� 13,6 milion� tun materiálu. Zpracovatelé kau�uku v N�mecku zpracovali 1,57 milion� tun a vykázali tr�by ve výši 11,3 miliard EUR.

Spolu se svými konkurenty z celého sv�ty nyní zpracující pr�mysl N�mecka s nap�tím vyhlí�í novinky a výsledky vývoje prezentované na veletrhu K 2016, aby pomocí nových typ� materiál�, nových stroj� a nástroj� mohl zákazník�m zp�ístupnit nové aplikace plast� a kau�uku.

Další informace na adrese:

www.k-online.com