Podmienky a koncepcia zaformovania - Kon�trukcia a v�roba vstrekovac�ch foriem, Lubom�r Zeman, �as� 1.

Podíváme-li se na slovo forma z pohledu jeho významu, vidíme celou �adu jeho mo�ných významových znak�. Pod pojmem forma si m��eme p�edstavit kondici, tj. dobrý stav a výkonnost nebo vzor, podobu, vzhled, dále zp�sob provedení, jednání, projev nebo spole�enské zvyklosti a chování a v neposlední �ad� je to i v�c, která tvaruje.

P�idáme-li ke slovu forma slova vst�ikovací a termoplast, je ji� jasný i zp�sob jejího vyu�ití, tj. jedná se o formu, která v technologii vst�ikování termoplast� tyto tvaruje, tj. polymerním taveninám prop�j�uje tvar. Z uvedeného je tedy z�ejmá nezastupitelná d�le�itost vst�ikovací formy v procesu vst�ikování termoplast�.

Vst�ikovací forma je v �et�zci za�ízení pot�ebných k výrob� výst�ik� z termoplast� obvykle nejen nejd�le�it�jší – ka�dá forma je prakticky originál, který se pokud se nejedná o opakovanou výrobu neopakuje – ale i nejdra�ší za�ízení. Forma je komplexní za�ízení, komplexní systém, který musí zajiš�ovat a spl�ovat, v tém�e �asovém okam�iku, celou �adu funkcí, které vycházejí z podstaty vst�ikovacího procesu.

Tvarová dutina vst�ikovací formy odpovídá tvaru budoucího výst�iku a vychází z jeho 3D modelu. Základní funkcí formy je dopravit polymerní taveninu z plastika�ní jednotky vst�ikovacího stroje do tvarové dutiny (do tvarových dutin) formy a zajistit její objemové napln�ní. V cyklicky vst�ikované ka�dé dávce polymerní taveniny je obsa�eno ur�ité mno�ství tepla dané její entalpií. Abychom získali tuhý díl je nutno teplo z taveniny efektivn� odvézt, co� je druhá základní funkce formy. T�etí základní funkcí vst�ikovací formy je tuhý díl – výst�ik – z tvarové dutiny formy vyjmout nebo vyhodit. To musí prob�hnout rychle, bezproblémov�, bez deformací výst�iku.

Na uvedené t�i základní funkce vst�ikovací formy se nabaluje celá �ada funkcí a konstruk�ních �ešení, které forma musí spl�ovat a které z nich vycházejí. V krátkém p�ehledu je mo�no uvést – systém vtokového rozvodu s vtokovým ústím, tuhost formy, odvod tepla (konstrukce tempera�ního systému, materiál rámu formy a tvarových díl� formy), vyhazovací systém formy, �elisti, jádra, vytá�ení, atd. To vše je, samoz�ejm�, podrobeno cenové kuratele.

Podmínky a koncepce zaformování výst�ik� z termoplast�

Po výb�ru materiálu výst�iku se všemi jeho aspekty ve vztahu ke kvalitativním po�adavk�m, po konstrukci výst�iku podle zásad technologi�nosti konstrukce výst�ik� z termoplast�, které byly uplatn�ny v konstrukci výst�iku, v jeho 3D modelu, po stanovení tolerancí lineárních rozm�r� a geometrických úchylek, které akceptují jak funk�nost daného výst�iku, tak i toleran�ní hodnoty uvedené v p�íslušných normách, nap�íklad DIN 16742:2013 a jsou v souladu i se základní konstruktérskou pou�kou: TAK P�ESN�, JAK JE TO NUTNÉ, ALE ZÁROVE� TAK NEP�ESN�, JAK JE TO MO�NÉ, po stanovení hodnoty smršt�ní vybraného materiálu výst�iku, s p�ihlédnutím k pracovnímu prost�edí výst�iku, zejména teplot� p�i ní� bude výst�ik provozován, k jeho materiálové teplotní rozta�nosti, p�ípadn� navlhavosti nebo nasákavosti, po stanovené jakosti povrchu, p�ichází na �adu hlavní  úkol pro konstruktéra formy.

Tímto úkolem je (na základ� 3D modelu výst�iku a jeho výkresu s definicí jakosti, zejména z pohledu jeho rozm�rové a tvarové p�esnosti a p�ípadných zkoušek, kterými bude muset být výst�ik po výrob� podroben a jim� bude muset vyhov�t) zejména stanovení pr�b�hu d�lících rovin, tj. zda p�jde výst�ik zaformovat, nap�íklad pouze do hlavní d�lící roviny ve sm�ru otevírání (vyhazování výst�iku z formy) formy nebo bude nutno �ešit zaformování výst�iku pomocí mechanicky ovládaných �elistí, hydraulicky ovládaných tvar�, šikmých tvarových vyhazova��, vytá�ecích mechanizm� pro závity, apod.

V mnoha p�ípadech hlavní sm�ry odformování tvar� výst�iku ve svých podkladech nazna�í ji� konstruktér výst�iku. Pr�b�h d�lících rovin ur�uje i systém úkosování jak pro dobré vyhození výst�iku z formy, tak i sou�tových úkos� v p�ípad� desénovaných povrch�.

P�i tvorb� úkos� se nesmí zapomínat na rozm�rovou p�esnost – toleranci - daného úkosovaného tvaru nebo povrchu (úkos není sou�ástí tolerance),stejn� jako, u n�kterých vzhledových výst�ik�, na designové hledisko, které m��e vyvolat i nutnost tvar zaformovat bez úkosu do posuvné �elisti.   

Dalším úkolem je, na základ� údaje o p�edpokládaném ro�ním výrobním mno�ství  výst�ik�, stanovit násobnost formy, tj. kolik výst�ik� bude v hlavní d�lící rovin� formy zaformováno. U párových díl� typu levý/pravý, které jsou obvykle zrcadlov� oto�ené bývá násobnost z�ejmá, v dalších p�ípadech do ur�ení násobnosti vstupují další, zejména ekonomická hlediska, ale v neposlední �ad� i po�adavky na rozm�rovou a tvarovou p�esnost.

Z pohledu efektivity výroby je obvyklá snaha volit co nejvyšší násobnost, která m��e být limitována, nap�íklad, strojovým parkem dané vst�ikovny (velikost upínacích rozm�r� konkrétních vst�ikovacích stroj�). U rozm�rov� a tvarov� p�esných výst�ik� by konstruktér formy m�l vzít do úvahy, �e k dosa�ení p�esnosti, nap�íklad ve stupni IT 9 (IT 8) je nutno konstruovat formu s co nejmenší násobností, samoz�ejm�, �e v�dy s p�ihlédnutím ke vst�ikovanému materiálu – za�azení do toleran�ních skupin TG (norma DIN 16742:2013).

P�i stanovení násobnost formy by se také m�lo p�ihlí�et k namáhání formy vnit�ním tlakem taveniny v tvarových dutinách formy. Aby nemohl vznikat nep�íznivý klínový efekt, je nutno rozlo�it tvary – pr�m�ty tvar� výst�ik� do hlavní d�lící roviny formy – v d�lící rovin� soum�rn� okolo svislé i vodorovné osy formy. P�i takovém uspo�ádání doká�e reakce na tlak polymerní taveniny – uzavírací a zamykací síla uzavírací jednotky vst�ikovacího stroje – dr�et ob� �ásti formy, v procesu vst�ikování u sebe bez mo�nosti vzniku ne�ádoucích p�etok� v d�lící rovin� formy, samoz�ejm� p�i správn� nastavené velikosti uzavírací síly, vst�ikovacích a dotlakových parametr� a neopot�ebované d�lící rovin�.   

Po stanovení násobnosti formy a zaformování výst�iku – stanovení pr�b�hu d�lících rovin - konstruktér formy, op�t s ohledem na ekonomi�nost výroby – ro�ní výrobní mno�ství, cena materiálu, jeho náchylnost k tepelné degradaci, atd. - volí systém vtokového rozvodu.

Studený rozvod kanály s automatickým odd�lováním vtokového zbytku (nap�íklad tunelové nebo banánové ústí vtoku) je jednou z nej�ast�ji zvolených variant. V p�ípad� po�adavku na výraznou kompenzaci smršt�ní (velké pr��ezy ústí vtoku) jako, nap�íklad, u výst�ik� z materiálu POM nebo p�i nutnosti volby vtokového ústí s velkým pr��ezem p�i po�adavku na rychlé pln�ní tvarové dutiny velkým objemem polymerní taveniny, p�i pou�ití vtokových ústí typu št�rbina, filmové ústí vtoku, deštníkové ústí vtoku apod. je nutno po�ítat s následnou operací pro odstran�ní vtokového zbytku od výst�iku, kdy na výst�iku m��e z�stat pom�rn� výrazná stopa po ústí vtoku. Odd�lení vtokového zbytku m��e provád�t operátor vst�ikovacího stroje ru�n� no�em, klešt�mi, s vyu�ití malé mechanizace nebo s vyu�itím st�íhacího p�ípravku, p�ípadn� tuto operaci zvládne manipulátor vtok� nebo robot s odd�lovacím mechanizmem na uchopova�i.

Krom� studených vtokových rozvod� m��e konstruktér formy volit i horké systémy - s vn�jším nebo vnit�ním vyh�íváním, s otev�eným ústím na horké trysce, s ústím vtoku na výst�iku s torpédem v ústí trysky, s tzv. teplotním deflektorem, kdy na ústí horké trysky navazuje krátký studený k�l, který zabrání p�enosu tepla z trysky na výst�ik, horké systémy s uzavíratelnou jehlou ovládanou pneumaticky, hydraulicky, elektromagneticky, kaskádový nebo sekven�ní systém, atd.

Krom� studených vtokových rozvod� a horkých systém� m��e konstruktér formy zvolit kombinované rozvody, kdy na horký rozvod navazují studené kanály s p�íslušným ústím vtoku do st�ny výst�iku, op�t z d�vodu automatického odd�lení vtokového zbytku nej�ast�ji tunelové nebo banánové.

Po stanovení zaformování (tvárník, tvárnice, pohybující se díly formy) a ur�ení zp�sobu p�ivedení polymerní taveniny do tvarových dutin formy musí jako další konstruk�ní krok následovat návrh tempera�ního systému formy. Zde by konstruktér formy m�l vzít v úvahu zejména po�adavky na co nejv�tší mo�nost teplotního ovlivn�ní jednotlivých tvarových sekcí - rozd�lení tempera�ního systému na samostatné okruhy se vstupem tempera�ního média ve stejném okam�iku do všech okruh�, po�adavek na turbulentní proud�ní tempera�ního média - nej�ast�ji vody - v tempera�ních kanálech formy, po�adavek mo�nosti ovliv�ovat teplotu v okolí ústí horkých trysek,atd.

V neposlední �ad� by konstruktér formy m�l stanovit jaké normalizované systémy bude v konstrukci formy, v�etn� p�ípadného systému horkého rozvodu, pou�ívat (systém normalizovaných díl� pro stavbu formy a horký systém) a stanovit hlavní rozm�ry vst�ikovací formy - nejv�tší obvodové rozm�ry upínacích desek a stavební výšku formy – co� spolu s výpo�tem pot�ebné uzavírací síly (je mo�no zjistit i ze simula�ních výpo�t�) a objemu jednoho zdvihu (sou�et objem� všech tvarových dutin a vtokového rozvodu) ur�í i velikost pot�ebného vst�ikovacího stroje (velikost uzavírací jednotky a velikost vst�ikovací a plastika�ní jednotky). 

Na záv�r této kapitoly si dovolím zopakovat známé skute�nosti: na po�átku celého procesu výroby výst�ik� z plast� byla vývojová fáze a: -ve vývojové fázi je fixováno a� 70% celkových náklad� na výrobu výst�ik�, p�i�em� vlastní vývojová fáze obvykle vá�e pouze p�ibli�n� 5% z celkových výrobních náklad�.

S �ástkou odpovídající cca 5% náklad� m��eme tedy ušet�it desítky procent z celkových výrobních náklad�. Obecn� platí, �e co se nepodchytí p�i vývoji, je velmi obtí�n� a obvykle i draze ovlivnitelné p�i vlastní výrob�.

Konstrukce a výroba sériových vst�ikovacích forem

V n�kterých p�ípadech je ú�elné, p�ed zahájením konstrukce a výroby vst�ikovací formy, ov��it po�adované vlastnosti výst�iku, výrobou v prototypové form� s následným vyhodnocením kvality výst�ik� a p�ípadnými úpravami sériové formy. 

Zde, ale nará�íme na výklad pojmu prototypová forma. Nevyjasn�nost tohoto pojmu je zejména mezi technickými pracovníky a r�znými mana�ery. Technik má obvykle jasno – prototypová vst�ikovací forma je taková forma, která zajistí výrobu prototypového výst�iku ze stejného materiálu výst�iku, se stejným zp�sobem zaformování, minimáln� se stejným umíst�ním ústí vtoku, se stejným tempera�ním systémem, se stejným umíst�ním vyhazova�� jako tomu bude u formy sériové – samoz�ejm� jde o p�enos co nejv�tších zkušeností z provozu prototypové formy do konstrukce a provozu formy sériové. 

Prototypové vst�ikovací formy s tvarovými díly ze slitin hliníku nebo ocelové v zušlecht�ném stavu se konstruk�n� zjednodušují a zlevní tak, �e nap�íklad místo hydraulicky nebo mechanicky ovládaných �elistí a tvar� se forma zjednoduší pomocí ru�n� vkládaných tvarových jader, které jsou vyhozeny z formy  spolu s výst�ikem a po jejich demontá�i z výst�iku se op�t vlo�í do formy pro následující výrobní cyklus.

V mnoha p�ípadech se, p�i výrob� prototypových výst�ik�, pou�ívají universální rámy do nich� se vyráb�jí tvarové vlo�ky s p�íslušným vyhazovacím systémem. 

P�i konstrukci sériové formy se zohlední, krom� znalostí a zkušeností konstruktéra formy, všechny výsledky získané v p�edvýrobních etapách, v�etn� p�ípadného ov��ení výst�ik� n�kterou z technologií Rapid Prototyping nebo výrobou na prototypové form�.

Tyto výsledky se p�evedou do zadání pro výrobu formy:

-3D model výst�iku zohled�ující všechny po�adavky technologi�nosti konstrukce výst�ik� z termoplast�, v�etn� odpovídajících po�adavk� na tvarovou a rozm�rovou p�esnost 
-definice materiálu výst�iku - materiálový list s hodnotami smršt�ní ve sm�ru toku a kolmo na tok polymerní taveniny, s hodnotou tepelné rozta�nosti, nasákavosti
-definice jakostních po�adavk� na výst�ik kladených
-ur�ení násobnosti formy - posouzení z hlediska charakteru výroby, p�esnosti a materiálu výst�iku, z po�adovaného ro�ního mno�ství, z termínu dodání výst�ik�, z ekonomie výroby
-zadání garantované �ivotnosti formy
-zjišt�ní upínacích rozm�r� p�íslušného vst�ikovacího stroje
-po�adavky na vyhození výst�iku z formy - automatický chod vst�ikovacího stroje s vypadáváním pod formu, odebírání výst�ik� robotem, ru�ní vyjímání výst�ik�, atd.
-zjišt�ní pot�ebných dat pro uchopova� p�i vyjímání výst�ik� robotem
-po�adavky - manuál pro konstrukci formy s po�adavky provozovatele formy - nap�íklad zp�sob p�ipojení tempera�ního média, elektrického vytáp�ní, vzduchu, technika p�ipojení vyhazovacího systému stroje k vyhazovacímu systému formy, zp�sob zapojení hydraulických koncovek, zp�sob zapojení napájení a snímání teploty horkého systému, zapojení koncových sníma��, ozna�ování formy, osazení formy po�ítadlem zdvih�, po�adavky na upínání formy na vst�ikovací stroj, atd.
-po�adavky na montá�ní, m��ící a p�ípadn� další p�ípravky (chladící, roztahovací, apod.)
-ur�ení dodavatele normalizovaných díl� a horkého systému
-definice zást�ik� a dodate�n� u stroje montovaných díl�, nap�íklad klip�
-ur�ení materiál� na rám formy, desky formy, tvarové �ásti a díly formy, na desénované tvary, v�etn�  tepelného zpracování
-po�adavky na náhradní díly - tvarové vlo�ky, pru�iny,...
-po�adavky na kontrolu procesu - tlaková, teplotní �idla
-po�adavky na dokumentaci k form�
-atd.

Po vymezení konstruk�ních mantinel� konstruktér formy variantn� hledá a hodnotí nejvhodn�jší zp�sob zaformování výst�ik�. Na základ� rozhodnutí o zaformování je ur�en pr�b�h jak hlavních, tak i vedlejších d�lících rovin, které by m�ly být geometricky co nejjednodušší, snadno vyrobitelné a slícovatelné. Jejich umíst�ní musí spl�ovat po�adavky na výrobu jakostních výst�ik�, zejména z pohledu rozm�rových a tvarových po�adavk�, rozm�r� vázaných a nevázaných formou, správný sm�r a velikost technologických úkos� i úkos� pro bezproblémové odformování desénovaných ploch, v�etn� souososti výst�ik� p�i jejich zaformování do obou polovin formy. Stopy po d�lících rovinách nesmí být p�í�inou funk�ních nebo vzhledových vad.

Na d�lící roviny navazuje další koncepce formy s vtokovým systémem, tempera�ním systémem a vyhazovacím systémem a rámem formy. Pro urychlení a zkvalitn�ní konstrukce i výroby forem se pou�ívají soustavy normalizovaných díl� nakupovaných od specializovaných výrobc�. Nakupované normálie jsou optimalizovány jak rozm�rov�, tak materiálov� a i pevnostn�, tj. konstruktér formy je vybírá z katalogu, databáze dodavatele a obvykle bez dalších výrobních operací je m��e pou�ít v konstrukci a výrob� vst�ikovací formy. Od specializovaných výrobc� se té� nakupují horké systémy, které jsou ur�eny pro danou výrobu výst�ik�, obvykle z garancí funk�nosti i �ivotnosti od jejich výrobce. P�i konstrukci formy by se nem�lo zapomínat i na výrobní mo�nosti p�íslušné nástrojárny, která bude výrobu formy realizovat.

Pro výrobu rám� a málo namáhaných desek forem se pou�ívají uhlíkové oceli t�ídy 11 (11 523;11 600; 1.1730). Pro desky s po�adavkem na vyšší pevnost se pou�ívá konstruk�ní uhlíková zušlecht�ná ocel 12 060. Další �asto pou�ívanou skupinou jsou konstruk�ní nástrojové cementa�ní ocele (14 220;19 015;19 486;1.2162;1.2764) - po tepelném zpracování mají pevné a hou�evnaté jádro s velkou tvrdostí povrchové vrstvy - a� 64 HRC. Pro výrobu funk�ních a tvarových �ástí a díl� forem jsou k dispozici nástrojové, legované, prokalitelné ocele (tvrdost a� 62 HRC;19 312;19 614;19 452;19 437;19 663;1.2311;1.2343;1.2379) a nitridovatelná, prokalitelná 19 550 (60 HRC).Pro granuláty, které mohou být chemicky agresivní je mo�no pou�ít nerezové konstruk�ní oceli 17 029;1.2083,54 HRC.

Pro zvýšení odolnosti proti abrazi, pro zvýšení kluznosti, samomaznost, atd. je mo�no vyu�ít technologie povlakování. Pro zlepšení odvodu tepla slitiny m�di - materiály na bázi beriliových bronzí, materiály Ampco, Ampcoloy, Albromet, slitin FeCoNi, atd.

S �ivotností forem a výb�rem vhodného materiálu jejich tvarových �ástí také souvisí jakost povrchu tvá�ecích díl� formy. Zde musíme rozlišovat zda se jedná o díly vzhledové nebo  bez po�adavk� na jakost povrchu. Pro druhý typ výst�ik� platí, �e jakost povrchu musí být taková, aby bylo zajišt�no jejich bezproblémové vyhození z formy. Vzhledové díly mohou být lešt�né v n�které z jakostních t�íd lešt�ní - technický lesk, lesk, zrcadlový lesk - nebo mohou být desénované, nap�íklad technologií elektroerozivního obráb�ní, technologií fotochemického leptání, technologií laserového pálení, atd. Nejd�le�it�jší podmínkou dobrého výsledku u desénovaných a lešt�ných ploch je homogenní struktura materiálu, co� v n�kterých p�ípadech vede k pou�ití ocelí vakuov� nebo elektrostruskov� p�etavovaných, nap�íklad 19 642;19 655;19 663;1.2738.

P�i výrob� vst�ikovacích forem z�stává mnoho operací, které se provád�jí ru�n� nebo s vyu�itím ru�ní malé mechanizace - lešt�ní, tušírování, lícování. Tyto operace, kdy na tvarech formy v p�íslušné výrobní sm�n� obvykle m��e pracovat pouze jeden nástroja�, sice prodlu�ují jejich výrobní dobu, ale z pohledu výsledné jakosti výst�iku jsou jedn�mi z nejd�le�it�jších výrobních operací p�i výrob� forem.  

P�edpokladem pro vysokou �ivotnost formy je správná a ú�elná konstrukce formy, vhodné vlo�kování, zejména exponovaných tvá�ecích �ástí, �ástí s po�adavky na tvarovou p�esnost, celkové dimenzování a tuhost formy, zp�sob zacházení s formou, její údr�ba a opravy. D�le�ité je si uv�domit, �e cena formy se nestanovuje p�i jejím nákupu, ale a� tehdy, kdy� je forma vy�azena do šrotu.

Nedílnou sou�ástí výroby vst�ikovací formy je její o�ivení, zkoušení, které m��e probíhat ve zkušebn� nástrojárny, ve vst�ikovn� p�inále�ející k nástrojárn�, v externí vst�ikovn� s ní� nástrojárna spolupracuje, u zákazníka, pro kterého je forma vyráb�na. Zkouší se jak  nové formy, tak i formy po modifikacích, úpravách, opravách, rekonstrukcích, p�i p�emíst�ní na jiné pracovišt�, na jiný vst�ikovací stroj, p�i zm�n� materiálu, po delší odstávce, atd.

Vst�ikovací forma je výsledkem kolektivní práce obchodník�, konstruktér�, technolog�, p�ípravá�� výroby, programátor�, pracovník� nástrojárny, atd. Tito pracovníci s vyu�itím poznatk� ze simula�ních výpo�t�, prototypové výroby, díl� vyrobených technologiemi RP, atd., v�etn� svých znalostí, zkušeností a zodpov�dnosti p�ispívají k úsp�chu formy p�i jejím o�ivování, zkouškách a po jejím uvoln�ní k následné sériové výrob�. P�i zkouškách se up�es�ují i technologické parametry výroby. Zp�sob a organizace zkoušek nejsou jednotn� definovány, vycházejí bu� z p�edpis� p�edepsaných a dodr�ovaných, nap�íklad v automobilovém pr�myslu, z dohody výrobce formy a jeho zákazníka nebo ze zkušeností a podmínek  konkrétního výrobce formy.

Nej�ast�ji se formy zkouší a o�ivují ve t�ech postupných etapách, které se mohou i n�kolikrát opakovat:

-dílenská kontrola - tato kontrola by m�la být sou�ástí výrobního postupu formy v nástrojárn�, v podstat� se jedná o výstupní kontrolu, kdy se u kompletn� smontované a na další zkoušky p�ipravené formy kontroluje t�snost tempera�ních systém�, zapojení médií - horký systém, pneumatika, hydraulika, koncové spína�e, atd., v�etn� záv�s� pro bezpe�nou manipulaci s formou; rozm�rová a tvarová kontrola jednotlivých tvarových díl� je sou�ástí b�ných nástroja�ských výrobních postup�; pro první zkoušení formy nemusí být hotové všechny popisy, loga, apod.; desén se obvykle d�lá a� po prob�hnutí funk�ních zkoušek formy; pro první zkoušku nemusí být k dispozici ani všechny p�ípravky, v p�ípad� vyjímání výst�ik� robotem je uchopova� ji� sou�ástí následné funk�ní zkoušky

-funk�ní zkoušky - tato skupina zkoušek ji� probíhá na vst�ikovacím stroji, nejlépe na tom, který je ur�en pro vlastní výrobu výst�ik�, ale neplatí to absolutn�, proto�e funk�ní zkoušky nejsou p�ímo vázány na technologické parametry vst�ikování, respektive jejich výstupem není výst�ik se všemi kvalitativními parametry, ale „pouze“ funk�ní forma; základem zkoušky je vizuální kontrola formy, upínací rozm�ry formy ve vztahu ke vst�ikovacímu stroji, montá� formy na stroj, se�ízení strojních parametr� a odzkoušení funkce jednotlivých systému formy - vyhazovací systém, pohyby a aretace �elistí, hydraulické tahy, funkce koncových spína��, funkce horkého systému, funkce uchopova�e, p�ípravk�, atd.; je výhodou kdy� se zkoušky zú�astní jak konstruktér formy, technolog a nástroja�, který formu spasovával; z jejich vzájemné spolupráce vyplyne dohoda na mo�né p�ípadné úpravy p�ímo na stroji nebo v nástrojárn� s p�íslušným vybavením; po funk�ním ov��ení vst�ikovací formy p�icházejí na �adu technologické zkoušky

-technologické zkoušky - op�t je výhodou p�ítomnost výše uvedených pracovník�; p�i technologických zkouškách se ji� jedná o komplexní zkoušení - funkce formy i vlastní výroba výst�ik� a optimalizace všech parametr� - strojních i procesních; p�i prvním a základním nastavení technologických parametr� vst�ikování by se m�lo vycházet z údaj� výrobce granulátu a z výsledk� simulací; pro první vst�ikování by m�la být vypnuta dotlaková fáze a snahou technologa by m�lo být objemové napln�ní tvarových dutin - cca 95% a� 100% - co nejni�šími parametry plnící fáze vst�ikovacího procesu; po té následuje zapojení dotlaku a zp�es�ování parametr� ve vztahu k po�adavk�m na jakost výst�ik�; p�i objevení závad formy nebo vad výst�iku se rozhodne o jejich �ešení - mo�nost odstran�ní na míst� nebo v nástrojárn�; samoz�ejmostí je dokumentace a záznamy o zkouškách a provedených úpravách, v�etn� hodnocení po�adovaných kritérií jakosti.

Druhá �ást �lánku bude zve�ejn�na dne 25. 2. 2020.