Pred 60 rokmi za�al prv� Medzin�rodn� stroj�rsky ve�trh. Dodnes nevynechal jedin� ro�n�k

T�i nové pavilony za rok a p�l

Kv�li prvnímu ro�níku mezinárodního veletrhu vznikly t�i nové pavilony – B, C a Z. Stavba trvala pouze 18 m�síc�. Ze státního rozpo�tu bylo na výstavbu t�chto pavilon� a díl�í rekonstrukce starších budov z roku 1928 vy�len�no 72 milion� korun. P�ed za�átkem veletrhu byl dokon�en i skelet výškové administrativní budovy, první rok poslou�il jako ob�í pouta� na veletrh.

Ka�dý z nových pavilon� m�l sv�j osobitý styl a zám�r. Pavilon B je vícemén� vzorovou tovární halou se zpevn�nou podlahou pro nejt�ší exponáty. Dodnes disponuje �elezni�ní vle�kou, která je zavedena a� dovnit� budovy, a portálovým je�ábem. Pavilon C se svými galeriemi, jezdícími schody a bohat� prosklenou fasádou je pak vzorovým obchodním domem. Pavilon Z byl se svojí majestátní st�echou ve své dob� nejv�tší podobnou stavbou ve st�ední Evrop�.

Po rozší�ení m�l pisárecký areál 125 tisíc metr� �tvere�ních výstavní plochy. Ta byla vyprodána u� dop�edu, dokonce p�ed dokon�ením samotných pavilon�.

T�i m�síce montá�e veletrhu, zákaz dovolených

Montá� prvního mezinárodního veletrhu za�ala ji� v kv�tnu. V �ervnu za�al platit celopodnikový zákaz výb�ru dovolené, který trval a� do za�átku veletrhu. V tehdejší dob� neexistovaly „stavebnicové“ systémy expozic, všechny stánky byly d�lány na míru z b�ného stavebního a nábytká�ského materiálu. Stavebnicové systémy se za�aly objevovat v 60. a 70. letech a brn�nští technici pat�ili k tahoun�m v tomto oboru. Na výstavišti se dodnes pou�ívají dva takové systémy, které byly vyvinuty p�ímo v Brn�. Nejv�tší �ást typové výstavby dnes pokrývá n�mecký systém Octanorm.

Díky stavebnicovým systém�m dnes trvá výstavba strojírenského veletrhu �ádov� týdny a podílí se na n�m zlomek lidí, a�koliv svým rozsahem je akce v�tší ne� v roce 1959.

Majestátních rozm�r� dosahoval i katalog vystavovatel�. M�l 600 stran, které zpracovávalo n�kolik m�síc� celé odd�lení ru�n� z doru�ených p�ihlášek. Dnes má katalog stránek dokonce ješt� víc, podklady pro n�j se ale stahují automaticky z interního systému spole�nosti. A uzáv�rka podklad� je jen pár týdn� p�ed veletrhem.

Pátého nebo šestého? Kdy v�bec veletrh za�al. A kolik p�išlo lidí?

Dodnes se vedou diskuze o tom, kdy první mezinárodní veletrh za�al. Fakt je ten, �e 5. zá�í odpoledne se odehrálo slavnostní zahájení za ú�asti vládní delegace vedené p�edsedou vlády Viliamem Širokým. Ve�ejnosti se veletrh otev�el 6. zá�í o p�l osmé ráno.

Na veletrh bylo vypraveno n�kolik set autobus� a 25 zvláštních vlak�. První den – v ned�li – veletrh navštívilo 180 tisíc lidí, za sedm dn� se po�et návšt�vník� vyšplhal na 933 tisíc. Další ned�le pak p�inesla denní návšt�vnický rekord. P�išlo 240 tisíc lidí, tr�by jen za ob�erstvení se ten den p�ehouply p�es 3 miliony korun. Celkem veletrh navštívilo za patnáct dn� 2,4 milionu lidí, z toho 13 tisíc návšt�vník� p�ijelo ze 44 zahrani�ních zemí.

Na veletrhu byly uzav�eny kontrakty za 4,23 miliardy �eskoslovenských korun. Tr�by veletrhu se vyhouply na 32,7 milionu, zisk �inil 3,5 milionu.

První veletrh šéfoval �editel z Prahy

První ro�ník p�ipravovala spole�nost Brn�nské vzorkové veletrhy, jejich� 53 zam�stnanc� fyzicky sídlilo v Praze a v Brn�. Generální �editel podniku pak sídlil v Praze. Brn�nské výstavišt�, které m�lo za úkol p�ipravit samotný veletrh, m�lo 2253 zam�stnanc�. Mezi ob�ma organizacemi probíhaly rozbroje – mimo jiné proto, �e pra�ští pracovníci vzorkových veletrh� byli podezíráni z pragocentrismu.

Tradice bez jediné pauzy

Mezinárodní strojírenský veletrh se letos odehraje od 7. do 11. �íjna po jedenašedesáté, od roku 1959 tak nevynechal jediný ro�ník. Z masov� navšt�vované akce zahrnující v�tšinu obor� se postupn� vyd�lovaly specializované veletrhy a samotný MSV se transformoval do odborného veletrhu zam��eného na budoucnost nejen strojírenství. Dnes je s více jak 1600 vystavovateli a 80 tisíci návšt�vník� nejpresti�n�jší st�edoevropskou prezentací technologií pro strojírenský pr�mysl.