Rozmerov� a tvarov� tolerancie, akos� povrchu pri vstrekovan� termoplastov, 2. �as�

Porovnání normy DIN 16 742- 2013 s normou DIN 16 901- 1982:

- ob� normy, stejn� jako �eská norma �SN 01 4265- 1982, uvád�jí pouze výrobní tolerance

- norma DIN 16 742- 2013 zavádí symetrické tolerance okolo jmenovité hodnoty

- p�idává tabulku toleran�ních polí pro pr�m�ry d�r

- tabulky tolerancí rozm�r� délkových i pr�m�r� obsahují v sou�asné dob�- znalosti, technologický proces, technická za�ízení pro realizaci výroby, atd. - dosa�itelné toleran�ní pole (stejn� jako v dob� svého vzniku tolerance v DIN 16 901- 1982)

- skute�n� dosa�itelné tolerance závisí na erudici a technickém vybavení konkrétního výrobce výst�ik�

- nová norma je koncipována i jako systém hodnocení posuzující dosa�itelnost tolerancí u p�íslušného výrobce výst�ik�

- DIN 16 742- 2013 nov� definuje skupiny tolerancí pro díly z plast�- TG 1 a� TG 9 ( TG- toleranzgrupen )

- nové skupiny tolerancí jsou napojeny na základní ISO toleran�ní pole podle normy ISO 286- 1

- uvedená korelace na ISO toleran�ní pole- je mo�no pracovat v obou soustavách- v norm� DIN 16 901- 1982 nebyla a není ani v �SN 01 4265- 1982

- z nové normy vypadla problematika �ešení vyhazovacích úkos�, co� z mého pohledu a zkušeností není nejlepší p�ístup (d�vodem mého názoru je nízká úrove� znalostí konstruktér� a designér� díl� z plast�).

V normách jsou uvedeny i podmínky pro kontrolu a p�ejímání, které stanovují, �e výst�ik p�ed m��ením má být kondiciován v prost�edí o teplot� 23 +/-  2 °C, p�i relativní vlhkosti vzduchu 50 +/-  5 %, po dobu- �SN 24 hodin a DIN minimáln� 16 hodin (maximáln� 72 hodin) - od vyjmutí z tvarové dutiny vst�ikovací formy.  

Jak normy �SN, tak i normy DIN rozd�lují plasty do skupin, rozeznávají toleran�ní skupiny- t�ídy p�esnosti a rozm�ry vázané a nevázané formou.

Do skupiny rozm�r� nevázaných formou jsou za�azeny všechny rozm�ry, u kterých se m��e jejich kone�ný rozm�r zm�nit v d�sledku „pohybu“ tvarových díl� formy (nap�íklad �elisti nebo rozm�ry vázané na hlavní d�lící rovinu).

Rozm�ry vázané formou jsou pevn� tvarovými díly formy zafixovány- nap�íklad pr�m�ry a hloubky otvor� tvo�ených jádry forem.

Rozd�lení toleran�ního pole by v�dy m�lo být +/-  1/2T, tj. soum�rné okolo jmenovité hodnoty rozm�ru. DIN 16 742- 2013 toto p�edepisuje.

Uvedený postulát vychází z po�adavku na minimalizaci chyb a problém�. Konstruktér formy pracuje s 3D modelem výst�iku, který zv�tší o jednotné smršt�ní. V p�ípad� jednostranných tolerancí, které jsou uvedeny na výkresu výst�iku bu� musí být 3D model v dané partii p�emodelován na st�ední tolerance nebo p�i výrob� výst�ik�, pokud rozm�r nemá dostate�n� velkou toleranci, vznikne rozm�rový problém.

Pro dopln�ní ješt� uvádím normu �SN 01 4395 Výb�r toleran�ních polí a ulo�ení pro metrické závity sou�ástí z plast�.

Závaznost a uplat�ování �eských technických norem

Právní úprava technické normalizace je obsa�ena v Zákonu �. 22/1997 Sb., o technických po�adavcích na výrobky a ve zm�nách a dopln�ní n�kterých zákon�, ve zn�ní Zákona �. 71/2000 Sb. a Zákona �.102/2001 Sb.Zákon �. 22/1997 Sb. nabyl ú�innosti 1.9.1997. Cílem jeho vypracování bylo vytvo�it základ k právní úprav� odpovídající �l. 75 Evropské dohody, která obsahuje závazek �eské republiky "dosáhnout ve spolupráci s EU plné shody s technickými p�edpisy ES, evropskou normalizací a postupy posuzování shody". Následné zm�ny zákona uvád�jí jeho zn�ní do plného souladu s legislativou Evropského spole�enství.

Zákon �. 22/1997 Sb., o technických po�adavcích na výrobky stanoví, �e �eské technické normy (�SN) nejsou obecn� závazné

Evropské harmonizované normy jsou nezávazné a nezávazné tedy musí z�stat i p�i jejich p�evzetí do národních norem �lenských stát� EU a stát� ESVO.

 

Konstrukce výst�ik� a forem – smrš�ení, zm�ny rozm�r� a tvar�, deformace

V konstruktérské praxi je ur�ení rozm�r� tvá�ecích �ástí vst�ikovacích forem, v�etn� tolerance rozm�r�, jedním z rozhodujících úkon�, proto�e rozm�ry formy tvo�í základní p�edpoklad pro dosa�ení optimálních rozm�r� výst�ik�. P�i stanovení zásad pro výpo�et jmenovitého rozm�ru a tolerancí tvá�ecích �ástí forem se vychází ze stejných hodnot výst�iku – jmenovitý rozm�r a jeho soum�rná tolerance. Podle p�íslušných norem jsou tolerance výrobku za�azeny do stup�� p�esnosti v návaznosti na skupiny plast�, které jsou sestaveny se z�etelem na mo�nost dosáhnout ur�ité p�esnosti rozm�r�. Do úvahy je nutno za�adit i další faktory jako rozm�ry tolerované a netolerované, rozm�ry vázané a nevázané formou.

Jak ji� bylo uvedeno, výchozí rozm�r pro výpo�et rozm�r� tvá�ecích �ástí forem je dán rozm�rem výst�iku:

-     rozm�r charakteru díra – výchozí rozm�r je rozm�r minimální

-     rozm�r charakteru h�ídel – výchozí rozm�r je rozm�r maximální

-     rozm�r charakteru rozte� – výchozí rozm�r je rozm�r st�ední

-     pozor - charakter rozm�ru ur�uje i místo m��ení p�íslušného rozm�ru s úkosem pro vyjímání výst�iku z tvarové dutiny formy a s dalším sou�tovým úkosem pro vyjímání z formy v p�ípad� desénovaného povrchu výst�iku - u rozm�ru typu díra se v�dy m��í minimální rozm�r a u typu h�ídel rozm�r maximální

K takto stanovenému výchozímu rozm�ru se p�ipo�te hodnota st�edního výrobního smršt�ní. Jeho hodnota je dána materiálovými listy p�íslušného plastu, p�i�em� se p�ihlí�í i ke zkušenostem konstruktéra formy a k vliv�m, které smršt�ní ovliv�ují. Dále se p�ihlí�í k toleran�nímu poli p�íslušného rozm�ru výst�iku (0, 6 a� 0, 7 tolerance výrobku vyu�íváme pro pokrytí nep�esnosti p�i ur�ení výrobního smršt�ní).

Velkou roli v rozm�rové p�esnosti výst�ik� z termoplast� hraje anizotropie rozm�rových zm�n. Anizotropie neboli sm�rová rozdílnost rozm�rových zm�n je zp�sobena p�edevším orientací makromolekul a plniva, zejména vláknitého, v�etn� krystalických útvar� u �áste�n� krystalických termoplast�. U nepln�ných termoplast� existuje vlivem orientace makromolekul rozdíl mezi smršt�ním podélným (ve sm�ru toku taveniny) a smršt�ním p�í�ným (ve sm�ru kolmém k toku taveniny). Vzhledem k �ad� p�sobících vliv� a vlastnostem jednotlivých termoplast� nelze obecn� �íci, které smršt�ní bude v�tší a které menší. Rozdíly ve sm�rovém smršt�ní bývají menší u amorfních termoplast� (5 a� 10 %), v�tší u �áste�n� krystalických termoplast� (10 a� 25 %).

U termoplast� pln�ných vláknitým plnivem je smršt�ní ve sm�ru toku taveniny v�dy menší ne� ve sm�ru kolmém na tok, a to o cca 20 a� 60 % podle obsahu plniva. U materiál� pln�ných �ásticovým plnivem se rozdíl mezi p�í�ným a podélným smršt�ním zmenšuje a p�i obsahu kolem 40 % plniva je smršt�ní ji� prakticky izotropní, tj. stejné ve všech sm�rech.

Dosmršt�ní u nepln�ných termoplast� je v�tší ve sm�ru orientace makromolekul ne� kolmo k ní a je všeobecn� v�tší ne� u pln�ných termoplast�. Teplotní rozta�nost – pou�ívání výst�ik� p�i vyšších teplotách – má za následek i v�tší dodate�né smršt�ní, p�i�em� teplotní rozta�nost je menší ve sm�ru orientace makromolekul ne� ve sm�ru kolmém.

Rozm�rové (i další zm�ny - strukturní, vnit�ní pnutí, relaxa�ní pochody, atd.) zm�ny probíhající ve výst�iku po jeho vyhození z tvarové dutiny formy jsou �asov� závislé - viz odkaz na dobu m��ení v ustáleném stavu v norm� DIN 16 742- 2013.

1. �as� »

3. �as� »