Sdru�en� automobilov�ho pr�myslu si p�ipom�n� 25 let od zalo�en�

Na území �eské republiky automobilová výroba kontinuáln� existuje ji� od jejích úplných za�átk� v 19. století a� do sou�asné doby. V�dy� první kop�ivnický automobil President byl vyroben v roce 1898. Stejn� jako v jiných oborech, i automobiloví výrobci velmi záhy pocítili objektivní pot�ebu vzájemné informovanosti, spolupráce a spole�ných postup� v��i státní správ�, mezinárodním institucím a jiným subjekt�m. Proto za�aly vznikat profesní organizace sdru�ující výrobce vozidel a jejich díl�. V novodobé historii v �eské republice tuto roli od svého zalo�ení v roce 1989 ji� 25 let úsp�šn� plní Sdru�ení automobilového pr�myslu (AutoSAP).

AutoSAP m�l svého p�edch�dce

Za p�ímého p�edch�dce AutoSAP lze pova�ovat Automobilní sekci kovod�lného pr�myslu �eskoslovenského. P�sobila po celé období první republiky. V �ele Automobilní sekce stály významné osobnosti oboru – nap�. v roce 1938 byl p�edsedou Hanuš Ringhoffer, generální �editel Tatry. Obdobn� jako sou�asný AutoSAP i Automobilní sekce sdru�ovala �eskoslovenské automobilní továrny, prosazovala jejich zájmy a podílela se na organizaci mezinárodních autosalón� v Praze �i Brn�.

Vznik Sdru�ení automobilového pr�myslu

Po roce 1945 byl automobilový pr�mysl zestátn�n a �ízen direktivním zp�sobem. Rozpadem direktivního �ízení v letech 1988 a� 1989 dostaly jednotlivé podniky ekonomickou samostatnost. Vyvstala ji� zmín�ná pot�eba vzájemné informovanosti, spolupráce i spole�ných postup�. To vedlo k zalo�ení Sdru�ení automobilového pr�myslu, jeho� zakládajícími �leny bylo t�chto sedmnáct firem a organizací: 

Vývoj Sdru�ení automobilového pr�myslu

Zpo�átku byl provozovatelem sekretariátu sdru�ení Ústav výzkumu motorových vozidel (ÚVMV). Právní subjektivitu získalo Sdru�ení automobilového pr�myslu 15. �ervna 1991. Jeho �lenská základna a oblasti p�sobení se vyvíjely. V roce 1992 v jeho rámci jako samostatná divize vznikl i Svaz dovozc� automobil� (SDA).

Po rozd�lení �eskoslovenska v roce 1993 byly i nadále zachovány úzké kontakty se slovenským automobilovým pr�myslem. Po zalo�ení Zdru�enia automobilového priemyslu SR (ZAP SR) v polovin� roku 1993 se toto stalo kolektivním �lenem Sdru�ení automobilového pr�myslu. �asto se konají spole�ná zasedání obou organizací, v posledních letech i v rámci spolupráce automobilových pr�mysl� zemí V4.  Po�átkem roku 1994 se ze Sdru�ení automobilového pr�myslu po vzájemné a bezproblémové dohod� vy�lenil jako samostatný právní subjekt SDA.

Nejvyšší p�edstavitelé

Prvním p�edsedou Rady �editel� byl zvolen Ing. Ludvík Kalma, tehdejší �editel Motoru Jikov s. p. �eské Bud�jovice. V �ele sekretariátu stanul Ing. Antonín Šípek. Ing. L. Kalmu v letech 1992 a� 1996 vyst�ídal Ing. Vlastimil Devera (Avia Praha). Další p�sobení Ing. Kalmy ve funkci p�edsedy Rady �editel� p�erušila jeho tragická smrt v listopadu 1996. Jeho nástupcem se na více ne� deset let stal Ing. Vratislav Kulhánek (zpo�átku jako �editel firmy Robert Bosch �eské Bud�jovice, poté �len p�edstavenstva resp. dozor�í rady Škody Auto). V b�eznu 1997 byla funkce p�edsedy Rady �editel� nahrazena funkcí prezident. Od roku 2007 je prezidentem AutoSAP Ing. Martin Jahn.

Prezidenti Sdru�ení automobilového pr�myslu:

• 1989 – 1992:   Ing. Ludvík KALMA
• 1992 – 1996:   Ing. Vlastimil DEVERA
• 1996                  Ing. Ludvík KALMA
• 1997 – 2007:   Ing. Vratislav KULHÁNEK
• od 2007:           Ing. Martin JAHN

Sou�asná podoba AutoSAP

„Sdru�ení automobilového pr�myslu v roce 2012 znovu definovalo svou vizi, poslání a hlavní cíle pro další �innost. Vize AutoSAP zní: �eská republika – nejlepší místo pro automobilový pr�mysl. Této vizi je pod�ízena veškerá �innost sdru�ení“, �íká prezident AutoSAP Martin Jahn.

V sou�asné dob� tvo�í �lenskou základnu AutoSAP 145 organizací, jejich� �innost souvisí s automobilovým oborem. Ve firmách AutoSAP je p�ímo zam�stnáno tém�� 109 tisíc osob. Pat�í mezi n� výrobci automobil�, motocykl� a p�ípojných vozidel a dodavatelé jejich skupin, díl�, systém�, p�íslušenství a slu�eb. Mezi �lenskými organizacemi jsou také odborné automobilové katedry vysokých škol a nevýrobní (výzkumné, vývojové a zkušební) organizace.

AutoSAP podporuje rozvoj automobilového pr�myslu a prosazuje jeho zájmy v �eské republice a v zahrani�í, zejména v rámci Evropské unie prost�ednictvím �lenství v evropské asociaci automobilových výrobc� ACEA a motocyklových výrobc� ACEM. Je �lenem mnoha tuzemských organizací. Jeho zástupci se aktivn� anga�ují nap�íklad ve Svazu pr�myslu a dopravy �R nebo Hospodá�ské komo�e �R.

Hlavní oblasti, na které se nyní zam��uje, jsou zejména podpora technického vzd�lávání, hospodá�ská politika, problematika výzkumu, vývoje a inovací, zam�stnavatelské vztahy, legislativa a �ivotní prost�edí.

„Automobilový pr�mysl po roce 1989 potvrdil svou nezastupitelnou roli v pr�myslu �eské republiky. Celkový r�st výroby a exportu, po�tu zam�stnanc�, produktivity práce i pr�m�rných mezd v tomto oboru za uplynulých 25 let dokládá, �e automobilový pr�mysl je dlouhodob� i perspektivn� hnacím motorem tuzemské ekonomiky“, dodává prezident AutoSAP Martin Jahn. 

www.autosap.cz