Sol�dne v�sledky �esk�ho autopriemyslu napriek poklesu v�roby

I p�es další pokles výroby vozidel v �eské republice se podnik�m poda�ilo meziro�n� zvýšit celkové tr�by i export a zárove� udr�et zam�stnanost i r�st mezd.

„Automobilový pr�mysl se u� t�etím rokem potýká s kombinací mnoha negativních faktor�. I kdy� si rok 2021 patrn� zapamatujeme jako rok �ipové krize, s problémy se nepotýkali jen odb�ratelé polovodi��. Dodavatelské �et�zce a logistika stále ješt� zdaleka nefungují tak, jak jsme byli d�íve zvyklí.

Výrazn� se prodlou�ily dodací lh�ty díl� a surovin a v d�sledku toho došlo k výraznému nár�stu cen vstup�. Výroba byla nap�í� sv�tem rozkolísaná – zatímco nap�. v Asii produkce aut o necelých sedm procent vzrostla, evropský autopr�mysl s dalším tém�� šestiprocentním poklesem produkce pokulhával,“ p�ibli�uje situaci v minulém roce Martin Jahn, prezident Sdru�ení automobilového pr�myslu. „Na druhou stranu je ale zapot�ebí vyzvednout výkonnost tuzemských firem. P�es všechna negativa se firmám sdru�eným v AutoSAPu poda�ilo navýšit celkové tr�by. Ty teprve pot�etí v historii p�ekonaly hranici 1,1 bilionu korun, co� sv�d�í p�edevším o dalším posunu k produkci s vyšší p�idanou hodnotou,“ dodává Martin Jahn. 

Nedostatek polovodi�ových �ip� se za�al ve sv�tovém obchodu projevovat za�átkem minulého roku, naplno se ale projevil p�edevším ve t�etím a �tvrtém �tvrtletí, kdy byla výroba vozidel v �esku hluboko pod svým standardem. Situace na trhu s �ipy se promítla také do výroby v letošním roce. „Teprve kv�ten, kdy výroba aut dosáhla „p�edkrizové hranice“ 120 tisíc nových aut, p�inesl do výroby v �esku alespo� trochu optimismu. Poptávka po nových vozech je nadále vysoká, situace ve výrob� ale z�stává velmi obtí�ná. V prognózách jsme proto opatrní, dodavatelsko-odb�ratelské �et�zce jsou kv�li pandemii covidu, problém�m v logistice i geopolitické situaci nadále velmi rozkolísané a další vývoj je tak jen t�ko predikovatelný,“ �íká Martin Jahn.

Pozitivní zprávou je, �e na po�tu zam�stnanc� se minulý rok negativn� nepodepsal, kdy� ve firmách AutoSAPu jejich po�et dokonce mírn� narostl. Vzrostla také pr�m�rná mzda v odv�tví na více ne� 46 tisíc korun. „Zam�stnanost, nadpr�m�rné mzdy a da�ové odvody mají pozitivní dopad nejen na rozvoj prakticky všech region� �eska, ale také na tuzemský rozpo�et, do kterého odv�tví ro�n� p�ispívá na p�ímých daních a povinných odvodech odhadem okolo 70 miliard korun. Automotive je navíc lídrem v oblasti v�dy, výzkumu a inovacích v �eském pr�myslu, a� u� z pohledu rostoucího podílu po�tu pracovník� ve výzkumu a vývoji ve firmách, tak i z pohledu celkových investic, které tvo�í tém�� t�etinu všech pr�myslových investic do V&V u nás,“ �íká Miroslav Dvo�ák, viceprezident Sdru�ení automobilového pr�myslu a p�edseda p�edstavenstva MOTOR JIKOV Group.

V souvislosti s aktuálním vývojem zárove� varuje p�ed dopady energetické krize a jejími dopady práv� na inova�ní potenciál firem. „Stejn� jako na celou ekonomiku, tak i na firmy autopr�myslu doléhá dramatický r�st cen energií a dalších vstup�. Výrobní ceny v pr�myslu v posledním období rostou meziro�n� dvojciferným tempem. Náklady na elekt�inu a plyn se nejen u nás v podniku meziro�n� zvýšily p�ti a� sedminásobn�. To bohu�el výrobce limituje v úsilí vyjít vst�íc po�adavk�m na r�st mezd i v pokra�ování investi�ních zám�r�, jejich� omezení povede ke ztrát� konkurenceschopnosti našich firem v��i t�m ze zemí, kde se ceny energií poda�ilo zastropovat. Pomoc státu je tak pro �adu firem opravdu klí�ová. Celé situaci nepomáhají ani odbory, které mají v této slo�ité dob� nereálné po�adavky, zbyte�n� tak t�íštíme síly zdlouhavým vyjednáváním,“ dodává Miroslav Dvo�ák.

Nemén� d�le�itým úkolem u� pro sou�asnou vládu bude rovn� provést �eský pr�mysl historickou transformací. Nástup �isté mobility, tlak na efektivitu a s ním spojená vyšší míra robotizace, automatizace a digitalizace výroby, a samoz�ejm� také soustavný tlak na vyšší ekologi�nost výroby p�ináší podnik�m i vlád� celou �adu úkol�.

„A�koliv je z�ejmé, �e v tuto chvíli vláda �eší p�edevším úkoly spojené s energetickou krizí, musíme co nejd�íve za�ít pracovat na strategickém sm��ování �eského pr�myslu. Jde nejen o aktuální podporu podnik�m pomocí dostupných národních i evropských zdroj�, z delší perspektivy se pak musíme p�ipravit na zm�ny pracovního trhu a m�nící se po�adavky na kompetence zam�stnanc� v autopr�myslu. Je zapot�ebí p�ipravit cílené re-skillingové a up-skillingové vzd�lávací programy pro zam�stnance a zárove� upravit i stávající systém technického vzd�lávání s v�tším zam��ením na elektroniku, IT, kyberbezpe�nost a další po�adované kompetence,“ upozor�uje Martin Jahn.

�lenské firmy AutoSAP v roce 2021

• TR�BY: 1 101,6 miliard K� (+ 5,9 %)
• EXPORT: 911,5 miliard K� (+ 4,5 %)
• PO�ET ZAM�STNANC�: 139 228 (+ 0,8 %)
• PR�M�RNÁ MZDA: 46 292 K� (+ 2,2 %)

Celkové tr�by op�t po ro�ní odmlce p�ekonaly hranici 1,1 bilionu korun a oproti roku 2020 vzrostly o 5,9 %. Zvýšil se také objem exportu o 4,1 % na celkových 911,5 miliardy korun. Celkov� se vývoz zbo�í a slu�eb na celkových tr�bách podílí z 84 %. Nejvýznamn�jším odbytišt�m pro tuzemské firmy jsou státy Evropské unie s dominantním postavením N�mecka (podíl ve výši 29,6 %). Firmy Sdru�ení automobilového pr�myslu se podíleli tém�� 30 % na celkové produkci tuzemského zpracovatelského pr�myslu, podíl �len� AutoSAP na celkovém exportu �R �inil v lo�ském roce 19 %.

V lo�ském roce se pak prakticky nezm�nil po�et zam�stnanc�. Firmám se poda�ilo udr�et klí�ové zam�stnance a dokonce mírn� navýšit jejich celkový po�et na 139 228 osob (+0,8 %). Nedostatek zam�stnanc�, p�edevším t�ch s vyšší kvalifikací, z�stává i nadále d�le�itým tématem.

Také vývoj mezd odpovídal vývoji trhu. Pr�m�rná mzda u firem Sdru�ení poprvé v historii p�esáhla hranici 46 tisíc korun a pr�m�rnou mzdu v �R tak p�evyšuje 22,3 %. Nejv�tší pr�m�rnou mzdu vykazují finální výrobci – více ne� 55 701 tisíc korun, následují ú�elové organizace s pr�m�rnou mzdou vyšší ne� 50 tisíc korun, ale i dodavatelé vyplácí svým zam�stnanc�m nadpr�m�rné mzdy a to p�es 40 tisíc korun.

�lenové Sdru�ení automobilového pr�myslu p�edstavují 13 % zam�stnanc� ve zpracovatelském pr�myslu �R a dohromady vytvá�ejí 28 % tr�eb zpracovatelského pr�myslu. Celý sektor automotive zam�stnává v �R celkov� p�ímo tém�� 180 tisíc osob.

Výroba vozidel v roce 2021
• TR�BY: 632,4 mld. K� (+ 4,2 %), z toho EXPORT: 572,3 mld. K� (+ 4,2 %)
• ZAM�STNANOST: 48 247 osob (+ 4,5 %)
• PR�M�RNÁ MZDA: 55 701 K� (- 2,5 %)
• VÝROBA:
    o OSOBNÍ AUTOMOBILY: 1 105 223 kus� (- 4,1 %)
    o AUTOBUSY: 4 947 kus� (- 2,4 %)
    o NÁKLADNÍ: 1 262 kus� (+ 6,9 %)
    o MOTOCYKLY: 1 035 kus� (+ 87,2 %)
    o P�ÍV�SY A NÁV�SY: 29 231 (+ 10,5 %)

Dodavatelé v roce 2021
• TR�BY: 447,1 mld. K� (+ 7,8 %), z toho EXPORT: 334,0 mld. K� (+ 5,6 %)
• ZAM�STNANOST: 81 211 osob (- 1,3 %)
• PR�M�RNÁ MZDA: 40 160 K� (+ 4,8 %)

Ú�elové organizace v roce 2021
• TR�BY: 22,2 mld. K� (+ 19,0 %), z toho EXPORT: 5,2 mld. K� (- 19,0 %)
• ZAM�STNANOST: 9 770 osob (+1,2 %)
• PR�M�RNÁ MZDA: 50 789 K� (+6,0 %)