Spr�va v�stavn�ho v�boru ve�trhu K 2019: Trh a ekonomika

Ka�dé t�i roky p�edstavuje veletrh špi�ku technologického vývoje, nejekonomi�t�jší �ešení pro pr�myslové zpracování i inteligentní a rozmanité pou�ití plast� a kau�uku. Nikde jinde nejsou k vid�ní polymerní materiály, technika stroj�, zpracování a nástroj� i rozmanité aplikace um�lých hmot a kau�uku tak komplexn� jako v Düsseldorfu. Stejn� jako po dobu celých sedmi desetiletí je i ro�ník K 2019 ukazatelem sm�ru vývoje pro všechny, kte�í cht�jí získat p�ehled p�es plastiká�ský pr�mysl a zpracování plast�, poznat trendy a vid�t novinky na�ivo, v provozu.

Plasty a kau�uk stále na kurzu globálního r�stu

Celosv�tový úsp�ch tohoto pr�myslu demonstruje p�edevším nár�st vyu�ití plast� a kau�uku jako materiál�, které v období 1950 a� 2017 rostlo v pr�m�ru o 8,5 procent ro�n�. Tak vysoká �ísla r�stu jako tomu bylo v padesátých a� sedmdesátých letech minulého století dnes ji� nejsou, ale s meziro�n� 4 a� 5 procenty jsou i v novém tisíciletí stále kladná, by� zna�né rozdílná podle region�, produkt� nebo aplikací.

Motorem celosv�tového r�stu je nadále p�edevším r�st populace sv�ta a celkov� se zvyšující �ivotní úrove� lidstva. Prosperita se odrá�í na v�tšin� trh� aplikací um�lých hmot, p�edevším u obal� na potraviny a produkt� ka�dodenní spot�eby, také však u nejr�zn�jších obal� na skladování a p�epravu. Rozši�ování infrastruktury a pozemní i in�enýrské stavitelství jsou impulzem pro pou�ití plast� v oblasti zásobování vodou, elekt�inou a plynem, pro izolace, okenní profily a mnohé další produkty.

Další r�stovou oblastí pou�ití je mobilita – od automobil� s jejich r�zn� koncipovanými pohony p�es p�epravu náklad� a kolejová vozidla a� po letectví. Jednou z oblastí pou�ití, ve kterých se plasty staly prakticky nepostradatelnými, je medicína: p�ístrojová technika, diagnostika a laborato�e stejn� jako bezpe�ná aplikace farmaceutických produkt� vy�aduje plasty ve form� funk�ních, praktických a hygienických jednorázových výrobk�. Také produkty pro sport a volný �as, které dnes známe a jich� si ceníme, lze realizovat u� pouze s pou�itím um�lých hmot. Mnohé technologické trendy, jako nap�íklad elektrifikace mnoha oblastí �ivota a výroba obnovitelných energií, nejsou bez um�lých materiál� p�edstavitelné. Všechny tyto aplikace p�ispívají na svých trzích spole�n� s pou�itými um�lými hmotami a kau�ukem k celosv�tové akceptaci a dalšímu ší�ení polymerních materiál�.

�ína posouvá Asii do vedoucí role v celosv�tovém pr�myslu plast�

Pro rok 2017 vy�íslil svaz výrobc� Plastics Europe sv�tovou výrobu plast� na 348 milion� tun. P�ibli�n� 290 milion� tun z tohoto mno�ství byly plastiká�ské materiály, tzn. materiály, které se zpracovávají v um�lohmotné výrobky. Zbývajících více ne� 55 milion� tun bylo pou�ito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, lak� nebo barev. V roce 2017 bylo dle analýz IRSG po celém sv�t� vyrobeno a spot�ebováno p�ibli�n� 28,5 milion� tun kau�uku. Z tohoto mno�ství bylo 13,5 milion� tun p�írodního kau�uku a zbývajících 15 milion� tun kau�uku syntetického.

Stejn� jako všechny cenové ot�esy a hospodá�ské krize posledních let také krátká finan�ní a ekonomická krize let 2008/2009 dokázala zbrzdit dlouhodob� pozitivní vývoj plastiká�ského pr�myslu pouze lehce. Od roku 2010 se plasty vrátily s nár�stem výroby 4 a� 5 procent ro�n� na cestu r�stu.

Celosv�tové kapacity na výrobu termoplast�, co do objemu nejv�tší a nejvýznamn�jší skupiny všech um�lých hmot, p�edstavovaly za�átkem b�ezna 2019 dle informací databáze kapacit KI Polyglobe p�ibli�n� 351 milion� tun ro�n�.

Z tohoto mno�ství p�ipadalo více ne� 91 procent na standardní plasty, o n�co více ne� 8 procent na technické termoplasty a podíly v �ádu promile na vysoce výkonné polymery a na plasty na biologické bázi, resp. biologicky odbouratelné plasty.

Ekonomický rozmach �íny a mnoha zemí jihovýchodní Asie prom�nily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do pr�myslu plast� v nejv�tší region s nejvyššími r�stovými �ísly. Asie ji� nyní vyrábí necelou polovinu um�lých hmot vyrobených na celém sv�t�. Krom� toho pocházelo v roce 2017 z asijských zemí tém�� 40 procent stroj� pou�ívaných na výrobu plast� po celém sv�t�. �ína je dnes ve všech segmentech plastiká�ského pr�myslu nejvýznamn�jší zemí sv�ta: dle posledních údaj� p�ipadá jen na �íši st�edu 29,4 procent globální výroby plast� (2017), 31 procent sv�tové výroby plastiká�ských stroj� (2016) a nejv�tší podíl na celosv�tovém objemu zpracování plast�.

Mohutné rozší�ení polymeriza�ních kapacit v asijsko-pacifickém prostoru a na Blízkém Východ� zásadn� prom�nilo statistické pom�ry: s podílem �íny ve výši 29,4 procent, 3,9 procenty Japonska a dalšími 16,8 procenty ostatních asijských zemí p�ipadá na tento kontinent celých 50,1 procent. Relativní význam Evropy a Severní Ameriky s nyní 18,5 resp. 17,7 procenty celosv�tové produkce soustavn� klesá. Na Blízký a St�ední Východ a Afriku p�ipadalo dle statistiky Plastics Europe dohromady 7,1 procent, na Ji�ní Ameriku 4 procenta a na bývalé státy SNS 2,6 procenta. Tím Asie zvýšila sv�j podíl na sv�tové produkci plast� za 20 let z 30 procent na polovinu, zatímco Severní Amerika ztratila 10 a Evropa dokonce tém�� 15 procentních bod�. P�ír�stky podíl� zaznamenal p�edevším také Blízký a St�ední Východ. Také v produkci kau�uku dominuje Asie – v roce 2018 s podílem 91 procent u p�írodního kau�uku a podílem 54 procent u syntetického kau�uku.

N�mecky mluvící zem� upev�ují svou p�ední roli v oblasti technologií, �ína svou u plastiká�ských stroj�

Hodnota produkce plastiká�ských a gumárenských stroj� dosáhla v roce 2018 celosv�tového objemu p�ibli�n� 38 miliard EUR po 36,3 miliardách EUR v roce 2017 a necelých 35 miliardách EUR v roce 2016. Evropští výrobci plastiká�ských stroj� z tohoto objemu vyrobili v roce 2017 celkem 42 (2016: 41) procent, co� odpovídá hodnot� produkce ve výši 15,3 (2016: 14,3) miliard EUR. Jak zjistil Euromap, svaz výrobc� stroj� z Rakouska, Francie, N�mecka, Velké Británie, Itálie, Lucemburska, Špan�lska, Švýcarska a Turecka, dokázali Evropané v roce 2017 lehce posílit svoji vedoucí roli ve sv�tovém obchodu z 48 na 52 procent. Navzdory mnoha p�eká�kám o�ekává Euromap pro rok 2018 nár�st evropské produkce o další 2 a� 3 procenta.

Dle hodnoty produkce nejv�tší zemí ve výrob� plastiká�ských stroj� byla 2017 �ína s p�ibli�n� 11,5 miliardami EUR (podíl 31,8 procent), následovaná N�meckem s 8 miliardami EUR (podíl 22,1 procent), Itálií s 3 miliardami EUR (podíl 8,4 procent), USA s 2,7 miliardami EUR (podíl 7,4 procent) a Japonskem s 1,8 miliardami EUR (podíl 4,9 procent). Ve sv�tovém obchod� vede n�mecké strojírenství s podílem na sv�tovém exportu ve výši 24,5 procent p�ed �ínou (16,4 procent), Japonskem (10,4 procent), Itálií (9,4 procent) a USA (5,7 procent).

Evropský plastiká�ský pr�mysl vede v oblasti recyklace

Dle údaj� Eurostatu, které sestavil Plastics Europe, dosáhl plastiká�ský pr�mysl v prostoru EU28 v roce 2017 s 1,5 miliony pracovník� v tém�� 60 000 p�evá�n� malých a st�edn� velkých podnicích obratu tém�� 350 miliard EUR a p�isp�l k p�ebytku obchodní bilance EU �ástkou 17 miliard EUR. Nejd�le�it�jšími cílovými zem�mi pro export plastiká�ských surovin a výrobk� z um�lých hmot byly (mimo teritorium EU) Turecko, USA, �ína, Rusko a Švýcarsko, u produkt� z plast� v pozm�n�ném po�adí USA, Švýcarsko, �ína, Rusko a Turecko. Nejd�le�it�jšími zdroji import� mimo EU byly u surovin USA, Ji�ní Korea, Saudská Arábie, Švýcarsko a Japonsko, v oblasti zpracování plast� pak �ína, USA, Švýcarsko, Turecko a Ji�ní Korea.

Bran�e obal� v Evrop� spot�ebovala dle dat Plastics Europe v roce 2017 s 39,7 procenty nejv�tší podíl plastových materiál�. Stavebnictví následovalo s podílem 19,8 procent na 2. míst� a automobilový obor s 10,1 procenty na 3. míst�. Za t�mito obory následoval elektrotechnický a elektronický pr�mysl s 6,2 procenty, spot�ební zbo�í, výrobky pro domácnost a sport s 4,1 procenty a zem�d�lství s 3,4 procenty. Spot�eba všech ostatních odb�ratel� – nábytká�ství, pr�myslu, zdravotnictví a výrobc� domácích p�ístroj� – se nas�ítala na 16,7 procent.

Nejv�tšími spot�ebiteli um�lých hmot v Evrop� jsou nadále N�mecko (24,6 procent), Itálie (14 procent), Francie (9,6 procent), Špan�lsko (7,7 procent), Velká Británie (7,3 procent) a Polsko (6,5 procent). V �eb�í�ku poklesl p�ípravami na brexit posti�ený britský pr�mysl zpracování plast� za siln� posilující špan�lské zpracovatele.

B�idlicový plyn ovliv�uje výrobu plast� – nejen v Severní Americe

Zatímco se Evropa ji� dnes nedoká�e zásobit polyolefiny z vlastních zdroj� a je odkázaná na importy, dostal se v USA b�idlicový plyn jako levn�jší zdroj do role hrá�e m�nícího hru – „game changer“. Po letech masivních investic do kapacit na získávání b�idlicového plynu, polymerizaci cílových plast� a výrobu pot�ebných kopolymer� jsou od konce 2016 soustavn� uvád�ny do provozu další kapacity pro polyolefiny na bázi plynu. V neposlední �ad� roste také infrastruktura na p�epravu, skladování a námo�ní p�epravu plynu i vstupních produkt� �i plastových granulát� p�ipravených ke zpracování. Nákladové výhody nových amerických produkcí nezm�ní pouze objemové toky polyolefin� mezi kontinenty ve prosp�ch dodávek ze Severní Ameriky. Pozornost se upírá také na b�idlicový plyn samotný, pro jeho� další zpracování výrobci plast� nap�. v �ín�, Indii, Nizozemí a pravd�podobn� také Skandinávii budují za�ízení na dehydrataci propanu.

Politická nejistota doprovází v zásad� pozitivní konjunkturu v oblasti plast�

V�tšina trh� plast� a kau�uku, zejména pr�myslových a prahových zemí, m��e rekapitulovat p�evá�n� pozitivní vývoj, p�esto�e se politické vlivy a nejistota poslední doby negativn� projevily také na obchodování s plasty a výrobky z nich vyrobených. Uzav�ení n�kterých trh�, nový nacionalismus, rašící separatismus a v n�kterých regionech populární protekcionismus vedly k nep�ehledné situaci na trzích: rozdíln� pro jednotlivé �et�zce tvorby hodnot a regiony vnesly do trh� silnou nejistotu, která mnohým aktér�m znesnad�uje plánování na delší období. Celní spory mezi USA a �ínou, blokáda Iránu, odchod Velké Británie z Evropské unie s nejistým pr�b�hem brexitu i nacionalisticky orientovaná politika ve významných ekonomikách Ji�ní Ameriky nep�ispívají ke stabilizaci vyhlídek.

Cirkulární ekonomika: cesta do budoucnosti

Zne�išt�ní mo�í plastovým odpadem a mikroplasty získaly v posledních letech obrovskou pozornost médií, politiky i obyvatelstva po celém sv�t�. Zni�ující dopady, které se sebou p�ináší zane�ád�ní sv�tových mo�í odpadem, musí vést k procesu zm�n jak ve spole�nosti, tak i v pr�myslu. Plasty jsou p�íliš cenné, ne� aby se bez povšimnutí vyhazovaly. Evropská Unie zde se svou novou strategií kolob�hu plast� krá�í v pop�edí.  Tomuto tématu bude na veletrhu K 2019 v�nována hlavní pozornost.

Podíl recyklace v Evrop� dále významn� roste

P�esto�e je z�ejm�, �e jednak nefunk�ní systémy na likvidaci odpad� v n�kolika asijských zemích na jedné stran�, na druhé stran� ale i chování lidí zp�sobují tento politováníhodný stav, rozjely se po celém sv�t� diskuse o zákazech výroby n�kterých produkt�, které stále více získávají status zákon�. Restrikce a zákazy jsou sm��ovány p�edevším na ur�ité obaly z plast�, také však na n�které spot�ební a hygienické artikly charakteru jednorázových produkt�.

P�esto�e starý kontinent nepat�í k velkým p�vodc�m zne�išt�ní, usiluje p�edevším evropský plastiká�ský pr�mysl ji� dlouho o to, aby vedle z�ízení vhodných sb�rných systém� a d�sledného zu�itkování výrobních odpad� byl zhodnocen také odpad od spot�ebitel�.

V d�sledku legislativních p�edpis� a nejr�zn�jších iniciativ v Evrop� (EU28 plus Švýcarsko a Norsko) podíl recyklace v posledních letech neustále roste: v roce 2016 dosáhl 73 procent a tím p�ibli�n� o 14 procentních bod� víc ne� ješt� v roce 2011 a o 30 bod� nad úrove� roku 2004. V evropských zemích se zákazem skládkování plast� je podíl recyklace obzvlášt� vysoký: zatímco tyto zem� – Švýcarsko, Nizozemí, Rakousko, N�mecko, Švédsko, Lucembursko, Dánsko, Belgie, Norsko a Finsko – zu�itkovávají více ne� 96 procent svých plastových odpad�, p�t zemí stále ješt� nedosahuje podíly nad 30 procent.

Nejd�le�it�jšími zp�soby zu�itkování byly v Evrop� v roce 2016 s 42 procenty termické vyu�ití a s 31 procenty materiálová recyklace, zatímco cca 27 procent plastového odpadu skon�ilo na skládkách. Deset let p�edtím bylo ješt� 28 procent spáleno, 19 procent recyklováno a 53 procent deponováno. P�i recyklaci obal� u� všechny evropské zem� dosahují podíly nad 20 procent, polovina z nich více ne� 65 procent, deset více ne� 65 procent a n�které dokonce více ne� 99 procent. V roce 2016 bylo poprvé více plastových obal� materiálov� recyklováno (41 procent) ne� termicky zu�itkováno (39 procent). Na skládkách skon�ilo mén� plast� ne� kdykoliv p�edtím – 20 procent. Tyto úsp�chy však nedokázaly v Evrop� zabránit prvním zákaz�m spot�ebních p�edm�t� s krátkou �ivotností.

N�mecko, domácí trh veletrhu K, je u mnoha proces� nadále technologickým lídrem

V mezinárodní sout�i lokací se pr�mysl plast� a kau�uku v n�mecky mluvících zemích prosazuje stále velmi dob�e a ji� mnoho desetiletí je v �etných segmentech �et�zce tvorby hodnot pro plasty a kau�uk technologickým lídrem. Jako nejv�tší jednotlivý trh v Evrop� je N�mecko také domácím trhem veletrhu K.

Stru�ný pohled na ukazatele tohoto významného trhu: v N�mecku dosáhl pr�mysl plast� a kau�uku v roce 2017 obratu více ne� 110 miliard EUR.

Se zhruba 480 tisíci zam�stnanci dr�í jako jeden z nejd�le�it�jších pr�myslových obor� podíl 6 a� 7 procent na domácí pr�myslové výrob�. V N�mecku bylo v roce 2017 dle údaj� Plastics Europe vyrobeno 19,9 milion� tun um�lých hmot, celkový obrat výrobc� plast� �inil 27,1 miliard EUR. Objemy a obraty mezi lety 2016 a 2017 z�eteln� narostly – o 4 resp. 12 procent.

Výrobci plastiká�ských a gumárenských stroj� v n�mecky mluvících zemích ji� dlouho dr�í svou pozici technologického lídra v oblasti strojní techniky i technologie. N�me�tí výrobci uzav�eli rok 2017 hodnotou výroby 8 miliard EUR v oblasti hlavních stroj� a tím pádem op�t na rekordní úrovni.

N�mecký pr�mysl zpracování plast� dosáhl v roce 2017 obratu 63,4 miliard EUR, zpracováno bylo p�ibli�n� 14,7 milion� tun materiálu. Zpracovatelé kau�uku v N�mecku zpracovali 1,57 milion� tun surovin a vykázali tr�by ve výši 11,7 miliard EUR.

Spolu se svými konkurenty z celého sv�ta nyní zpracující pr�mysl N�mecka s nap�tím vyhlí�í novinky a výsledky vývoje, které budou prezentovány na veletrhu K 2019, aby pomocí optimalizovaných druh� materiál�, nejefektivn�jších stroj� a pomocí nejmodern�jších nástroj� mohl zákazník�m zp�ístupnit nové inteligentní a p�ídavné aplikace plast� a kau�uku.