- Úvod
- Odborné články
- Uhlíková stopa vstrekovacích strojov - Arburg dokáže vypočítať uhlíkovú stopu svojich produktov
Uhlíková stopa vstrekovacích strojov - Arburg dokáže vypočítať uhlíkovú stopu svojich produktov
Spoločnosť Arburg sa už veľmi dlhú dobu intenzívne venuje téme udržateľnosti a efektívneho využívania zdrojov. Ako výrobca a dodávateľ vstrekovacích strojov Allrounder je stále aktívnejší na poli vyhodnocovania aktivít zákazníkov zameraných na ochranu klímy v rámci celého hodnotového reťazca.
Na základě normy ISO TS 14067:2018, která definuje emise skleníkových plynů produktu neboli uhlíkovou stopu produktu (Product Carbon Footprint, PCF), studuje společnost Arburg možnosti výpočtu PCF a specifických energetických nároků svých vstřikovacích strojů.
Zelená dohoda Evropské unie se výrazně zasazuje o snižování uhlíkové stopy firem a jejich produktů. Aby byly firmy schopny splnit přísné právní požadavky a dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální výroby, budou muset do budoucna podstatně zvýšit svoji energetickou účinnost a efektivitu využití zdrojů. Udržitelnost je proto v současné době pro celou řadu evropských zpracovatelů plastů důležitou strategickou otázkou.
Zakotveno v zákoně: uhlíková neutralita Německa do roku 2045
Německý zákon o ochraně klimatu jde ještě dál a požaduje 65% snížení emisí CO2 do roku 2030 a uhlíkovou neutralitu do roku 2045. Mezinárodně uznávaný standard pro stanovení emisí CO2 – Protokol o skleníkových plynech – zohledňuje jiné oblasti (třídy) emisí. Vstřikovací stroje jsou zařízení spadající do třídy 3, do níž patří i nepřímé emise z procesů probíhajících před a po samotné výrobě. Jako výrobce strojů se společnost Arburg věnuje aktivně a komplexně výpočtům emisí CO2 tak, aby získala spolehlivé a srovnatelné ukazatele a dodržela tak ambiciózní klimatické cíle. Svědčí o tom i její nadprůměrné skóre „B“, které obdržela v rámci projektu CDP (Carbon Disclosure Project).
PCF – uhlíková stopa produktu
Na rozdíl od uhlíkové stopy podniku (Corporate Carbon Footprint – CCF), která se každoročně vypočítává pro společnost jako celek, uhlíková stopa produktu (PCF) zahrnuje množství skleníkových plynů vypuštěných a uvolněných za celou dobu životnosti daného produktu. Vyjádříme-li hodnotu PCF jako ekvivalent emisí CO2, můžeme ji využít jako důležitý ukazatel při posuzování životního cyklu. Postupy pro kvantifikaci a vykazování stanovuje mezinárodní norma ISO TS 14067:2018.
První důležitou otázkou z hlediska vstřikovacích strojů je uhlíková stopa v okamžiku, kdy je vyrobený stroj dodán do výrobního podniku. Společnost Arburg vymezuje ve svojí „cradle to gate“ analýze tuto fázi jako proces od těžby surovin přes fázi výroby až po fázi, kdy výrobek opouští bránu továrny. Na tuto fázi ale spadá pouze asi pět procent emisí CO2. Vezmeme-li v úvahu celý životní cyklus produktu („cradle to grave“), je většina PCF vygenerována během provozu u zákazníka; dále musíme zahrnout i emise vzniklé během distribuce a likvidace.
Společnost Arburg eviduje emise CO2 až do okamžiku dokončení vstřikovacího stroje ve čtyřech procesních krocích: lakování nebo nátěr, mechanické obrábění a zpracování, elektrická výroba a montáž. Použité suroviny a příslušnou spotřebu elektrické energie je možné zahrnout do této provozní fáze i do dalších fází životního cyklu produktu (obr. 1).
Obr. 1: Ve svojí analýze „cradle to gate“ zohledňuje společnost Arburg emise CO2 svých vstřikovacích strojů Allrounder od použitých surovin přes výrobní proces až do okamžiku dodání. |
Emise CO2 související se surovinami
Seznam dílů vstřikovacího stroje (do posledního šroubu) může obnášet až 11 000 jednotlivých položek. Společnost Arburg proto pro lepší přehled klasifikuje suroviny do osmi materiálových skupin. Stroj Allrounder se tedy skládá z více než 55 % z litiny potahované plastem a z dalších zhruba 35 % z oceli a plechu (žárově zpracovaného, lakovaného, potaženého plastem nebo neupraveného). Na plastové díly, pohonné jednotky a elektronické součásti připadá pouze asi sedm procent celkové hmotnosti. Materiálové skupiny se z hlediska emisí CO2 vznikajících při jejich výrobě podstatně liší. Na základě rozložení materiálů je ale možné určit váženou střední hodnotu. Tento tzv. emisní koeficient u jednoho stroje Allrounder je zhruba roven 1,83 [kg ekvivalentu CO2 na kg produktu]. Ekvivalent CO2 pro celý vstřikovací stroj tedy odpovídá emisnímu koeficientu vynásobenému hmotností produktu uvedenou v katalogovém listu (obr. 2).
Obr. 2: Emise CO2 u stroje Allrounder připadající na suroviny vypočteme tak, že jednoduše vynásobíme jeho čistou hmotnost emisním koeficientem 1,83, který na základě norem stanovila společnost Arburg. |
Hybridní stroj Allrounder 570 H s uzavírací silou 2000 kN a čistou hmotností 8300 kg tedy při výrobě vygeneruje surovinové emise v objemu 15190 kg CO2. U stroje Allrounder 370 s hmotností 3300 kg s uzavírací silou 600 kN se jedná o ekvivalent CO2 ve výši cca 6040 kg.
Emise CO2 z výroby související s elektrickou energií
K PCF přispívá ve fázi výroby i spotřebovaná elektrická energie. Oproti roku 2020 byla jako základ pro standardizovaný výpočet použita spotřeba elektřiny ve výši 878,94 kWh na 1000 kg produktu a emisní koeficient 0,366 [kg ekvivalentu CO2 na kWh], a to pro německý energetický mix (obr. 3).
Obr. 3: Emise CO2 z výroby vstřikovacího stroje připadající na elektrickou energii lze vypočítat na základě německého energetického mixu (0,366 pro rok 2020). |
Na základě německého energetického mixu činí spotřeba elektrické energie pro stroj Allrounder 370 H celkem 2900 kWh, což odpovídá ekvivalentu CO2 ve výši cca 1160 kg. U stroje 570 H činí spotřeba elektřiny 7295 kWh a emise zhruba 2670 kg CO2.
Tento příklad výpočtu nicméně nelze jednoduše použít pro celou společnost Arburg, protože firma sama vyrábí asi 60 procent dílů pro stroje Allrounder. Společnost vyrábí svoje produkty výhradně ve své centrále v německém Lossburgu. Výroba obnáší využívání uhlíkově neutrálních obnovitelných zdrojů, tj. fotovoltaiky a větrné a geotermální energie a kogeneraci tepla a elektřiny. Od roku 2016 pochází elektřina nakupovaná v daném regionu zcela z ekologických zdrojů. To znamená, že emisní koeficient pro „energetický mix Arburg“ činí místo 0,366 pouhých 0,17. (Obr. 4).
Obr. 4: Společnost Arburg využívá ve svém centrálním výrobním závodu v Lossburgu do značné míry interní výrobu a udržitelnou energii. Ekvivalent emisí CO2 pro stroj Allrounder je tedy přibližně o 53 % nižší než německý průměr. |
Konkrétně to znamená, že ekvivalent emisí CO2 připadajících na elektrickou energii u stroje Allrounder 370 H činí ve skutečnosti pouze 490 kg namísto 1160 kg, zatímco u modelu Allrounder 570 je to pouze 1240 kg CO2 namísto 2670 kg. Díky vysoké míře využití interní výroby a udržitelnému energetickému mixu se tedy ve fázi výroby vstřikovacího stroje Arburg uvolní asi o 53 % méně emisí připadajících na elektrickou energii, než kolik činí německý průměr.
Sečteme-li emise připadající na suroviny a elektřinu, získáme celkový „cradle to gate“ ekvivalent CO2 ve výši 6 530 kg (Allrounder 370 H) resp. 16 430 kg (Allrounder 570 H) (obr. 5).
Obr. 5: Uhlíková stopa (PCF) strojů do okamžiku dodání zákazníkovi se vypočítává jako součet CO2 ekvivalentů připadajících na suroviny a výrobu elektřiny. |
Pro srovnání: V Německu generuje každý člověk průměrnou uhlíkovou stopu zhruba 12 000 kg ročně; hodnota závisí na faktorech, jako je spotřeba, mobilita, bydlení nebo výživa.
Uhlíková stopa dané aplikace v praxi
Zhruba 95 procent hodnoty PCF u vstřikovacího stroje připadá na vlastní provoz stroje. Skutečná míra emisí produkovaných v každodenním provozu závisí na mnoha faktorech. Důležitá rozhodnutí probíhají již při výběru plastu, návrhu produktu a výrobě vstřikovací formy. Důležitým parametrem, který souvisí přímo s danou aplikací, je měrná spotřeba energie [kWh na kg], která udává spotřebu energie na jednotku spotřeby materiálu. Orientačně platí, že čím kratší doba cyklu a čím vyšší hmotnost dávky, tím menší je měrná spotřeba energie a tedy i příznivější ekvivalent CO2.
Zásadní faktor u strojů
Zásadním faktorem při určování měrné spotřeby energie je fakt, zda má stroj elektrický, hybridní nebo hydraulický pohon. Roli hraje i to, zda je použita jednočerpadlová nebo dvoučerpadlová technologie čerpadel a zda má stroj doplňkovou výbavu, jako je servoelektrické dávkování či vyhazovací systém.
Prvky umožňující simultánní, dynamické a rychlé pohyby a tedy zkracující dobu cyklu mají příznivý vliv na uhlíkovou stopu během provozu stroje. Totéž platí i pro průměr šneku a instalovaný výkon – čím větší hmotnost dávky a čím menší spotřeba energie, tím lépe. Úhrnem řečeno – má-li stroj výbavu přizpůsobenou přesně daným požadavkům a procesům, může to výrazně zlepšit jeho energetickou účinnost. Společnost Arburg podporuje svoje zákazníky v těchto snahách díky hlubokým poznatkům aplikací a procesní technologie a využívá výhod modulární technologie strojů.
Měření spotřeby energie podle doporučení EUROMAP 60.2
Doporučení EUROMAP 60.2 představuje základ pro stanovení energetických požadavků vstřikovacích strojů přímo ve výrobním procesu zákazníka. Aby bylo možné objektivně porovnat různé koncepce strojů, je třeba provádět a dokumentovat měření při průměrné spotřebě energie při jednotných specifikacích v definovaném rozsahu. Hodnoty závisí na technologii stroje i na vytížení jeho kapacity a typu aplikace. Příklad: měrná spotřeba energie na výrobu technických výlisků v malých sériích je sama o sobě výrazně vyšší než v případě výroby rychloobrátkových obalů (obr. 6).
Obr. 6: Měrná spotřeba energie vstřikovacího stroje ve fázi běžného provozu závisí na výbavě stroje, na typu aplikace a na spotřebě materiálu. Obecně platí, že čím lépe je využita kapacita stroje, tím příznivější je jeho uhlíková stopa. |
Výsledky měření ukazují, že elektrické stroje spotřebují zhruba o 50 % méně energie než standardní hydraulické stroje. Čím nižší je spotřeba materiálu, tím je tento rozdíl výraznější. Energetickou optimalizací hydraulických strojů lze ovšem uhlíkovou stopu také výrazně snížit.
Příklad aplikace
Společnost Arburg studovala v rámci praktické aplikace různé scénáře: Byly použity hydraulické a elektrické stroje Allrounder řady S a Alldrive ve třech velikostech – 370, 570 a 820 – s uzavírací silou 600, 2000 a 4000 kN. Dále byly rozlišeny stroje s hydraulickým pohonným systémem s dvouokruhovou technologií čerpadel (T2) a s elektrickým systémem ve výkonové variantě „Comfort“.
Byly zhotoveny dva produkty: technický produkt z materiálu PA66 (GF30) vyrobený s dobou cyklu 30 sekund při 50% plastifikační kapacitě a obalový produkt vyrobený z PP s dobou cyklu pěti sekund při 100% plastifikační kapacitě (obr. 7). Emise CO2 byly vypočteny na základě německého energetického mixu.
Obr. 7: Společnost Arburg studovala na praktických příkladech emise CO2 strojů Allrounder ve třech velikostech a se dvěma typy pohonu dle doporučení EUROMAP 60.2. Při zkoušce byl vyroben jeden technický produkt a jeden obalový produkt |
Při vstřikování obalového produktu produkoval elektrický stroj Allrounder 820 A o výkonu 115,2 kg/h emise ve výši 1,07 kg CO2 na jeden kg plastového materiálu. Elektrický stroj velikosti 370 produkoval při vstřikování technického produktu s výkonem 4,2 kg/h zhruba dvakrát vyšší emise (2,13). U hydraulického stroje Allrounder 370 S činila tato hodnota 4,43.
Tolik tedy vzorová studie. Hodnoty se v praxi mohou lišit podle dané aplikace. Skutečná spotřeba energie v jednotlivých případech závisí době cyklu, využití kapacity a účinnosti připojených zátěží. Tyto faktory jsou pak ovlivňovány vlastním procesem vstřikování. Obecně lze ale říci, že spotřeba energie u obou typů pohonu s rostoucí spotřebou materiálu klesá. Elektrický stroj každopádně produkuje asi o 50 % nižší emise CO2. Ke stejnému výsledku dojdeme, když emise počítáme CO2 konzistentně na základě spotřeby materiálu.
Emise CO2 vznikající při výrobě plastového granulátu a produkované dalšími zátěžemi, jako jsou periferní zařízení pro regulaci teploty forem nebo klimatizace výrobní haly (odpadní teplo a chlazení), nejsou v této analýze zahrnuty. Spotřeba energie a tedy i emise CO2 periferních zařízení prudce rostou – a to zejména u technických produktů – a mohou dokonce překročit emise vlastního vstřikovacího stroje. Zajímavým parametrem je také uhlíková stopa vypočtená pro jeden zhotovený vstřikovaný díl.
Závěr
U vstřikovacích strojů je smysluplné určovat uhlíkovou stopu „cradle to gate“. Suroviny mají na uhlíkovou stopu produktu zhruba desetkrát větší vliv než spotřeba elektřiny během fáze výroby. Lokální dodavatelské řetězce, vysoká míra interní výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie může mít na uhlíkovou stopu pozitivní dopad.
Hodnota PCF ve fázi provozu závisí na mnoha faktorech. K jejímu určení je nutná speciální případová studie. Obecně platí, že měrná spotřeba energie vstřikovacího stroje klesá s rostoucím využitím jeho kapacity. Elektrické stroje navíc generují až o 50 % méně emisí CO2 než stroje s hydraulickým pohonem – záleží na výbavě stroje a spotřebě materiálu. Cíl do budoucna spočívá v tom, aby bylo možné vypočítat vědecky podložené, holistické posouzení životního cyklu vstřikovacího stroje. To ovšem bude vyžadovat ještě spoustu práce. Právě na tomto tématu spolupracuje se společností Arburg Institut pro plasty a cirkulární ekonomiku (IKK) na Leibnizově univerzitě v Hannoveru, v jehož čele stojí profesor Hans-Josef Endres.
- autor:
- Bertram Stern, Sustainability Manager at Arburg