Vst�ikovac� formy z ��ny - p�edn�ka Ing. Lubom�ra Zemana z Plast Form Service I.M. spol. s r.o. - ��st 1.

Uvedená tendence se samoz�ejm� týká i oboru vst�ikování plast�, kde pro zajišt�ní výroby výst�ik� z termoplast� je nutno, krom� vst�ikovacích stroj� a periferních za�ízení k nim, mít i vst�ikovací formy.

Vst�ikovací forma je náro�né technické za�ízení v cen� - podle velikosti a slo�itosti výst�ik�, podle násobnosti a dalších atribut� - v desítkách tisíc a� statisících EUR.

Obecn� platí, �e ka�dá vst�ikovací forma je originál, na kterém závisí kvalita a pr�b�h výroby daného výst�iku. Obvyklým po�adavkem je �ivotnost formy, která by p�i výrob� bez v�tších problém� a oprav m�la být garantována pro cca milion zdvih�, resp. po dobu �ivotního cyklu p�íslušného modelu vozu v automobilovém pr�myslu.

Konstrukce forem i jejich výroba je velmi náro�ná práce, vy�adující ur�ité know-how. P�es tuto všeobecn� známou skute�nost prakticky ka�dý z oboru vst�ikování plast� dostává celou �adu, prakticky denn�, nabídek na výrobu forem od �ínských nástrojáren.

Na sv�tové výstav� K (Kunststoffe)  v roce 2010 v Düsseldorfu m�lo své výstavní stánky 52 �ínských výrobc� vst�ikovacích forem.

Nabídky lze shrnout takto: vyrobíme pro vás všechno, co po�adujete, v�etn� specialit, podstatn� rychleji ne� to doká�ete sami a ješt� za polovi�ní cenu, sta�í poslat podklady, nic nevyráb�t, pouze s námi obchodovat - to vše je dopln�no seznamem referencí, který obvykle tvo�í velké nadnárodní firmy a korporace.

�ÍNSKÉ REÁLIE

Jednou z hlavních p�í�in �ínské láce je historické d�dictví - konfuciánství a Mao Ce Tungovo u�ení. Mao Ce Tung dokázal v 60. letech minulého století �ínskou ekonomiku dokonale rozvrátit, co� vedlo k velmi nízké všeobecné �ivotní úrovni s nízkými náklady na pracovní sílu.

Jedním z Maových dogmat byla hospodá�ská sob�sta�nost na úrovni okres�, m�st a dokonce vesnic. Byla prosazena maximální decentralizace výroby, na rozdíl od tehdejšího sov�tského bloku, kde se stav�ly ob�í kombináty, v �ín� bylo vybudováno relativn� velké mno�ství malých továren. Tyto továrny po p�echodu na �ínský kapitalismus a zavedení tr�ních princip� si za�aly nemilosrdn� konkurovat.  Dalším d�dictvím a rozdílem mezi evropskou a �ínskou kulturou jsou tradi�ní konfuciánské termíny: „vnit�ní" a „vn�jší" kruh. Vnit�ní kruh zahrnuje p�íbuzné, p�átele, které nelze okrást, podvést a o které je t�eba se postarat v dob� nouze.

V��i lidem z „vn�jšího" kruhu �ádné morální povinnosti neexistují - podvedený je vinen stejn� jako podvodník, proto�e si nedal pozor.

Cena práce je další p�í�inou levné nabízené ceny. M�sí�ní mzda (bez odvod�) byla v oboru zpracování plast� v �ín� v roce 2004 cca 1 500,- K�, v roce 2010 cca 3 000,- K�, pro porovnání v Bulharsku cca 6 000,- K�, v Rusku 8 500,- K� a u nás cca 14 000,- K�.

Podle vyjád�ení znalc� se b�hem 2 a� 3 let zvýší platy v �ín� o 40 a� 50 %. Letošní b�eznové zasedání �ínského Národního lidového kongresu schválilo ak�ní plán na p�íštích p�t let, v n�m� je uvedeno, �e státem ur�ená minimální mzda poroste v pr�m�ru o nejmén� 13 % ro�n�. Dnes je v závislosti na regionu max. 2 400 a� 7 500,- K�.

To, spolu s rostoucími cenami komodit a postupn� posilující �ínskou m�nou, bude vyvolávat silný tlak na r�st cen. Z uvedeného plyne, �e v ur�itém �ase bude nutno stanovit okam�ik, kdy výroba v daném regionu �íny bude ji� drahá a bu� ze sou�asných výrobních center na jihovýchod� �íny se p�esunout za levn�jší pracovní silou do jiných �ínských region� a následn� mimo �ínu, nap�íklad do Indie, Vietnamu. Zde ale ji� není tak „poslušná" pracovní síla. P�esun do dalších zemí s levnou pracovní silou - Pákistán, Afghánistán a pod. s sebou nese další, zejména bezpe�ností rizika.

Jedním z dalších �ínských p�ístup� je kopírování technických �ešení, zanedbávání nebo i úmyslné porušování bezpe�nostních p�edpis� a to vše s cílem sní�ení cen. Výše zmín�né zasedání �ínského Národního lidového kongresu vytý�ilo jako hlavní cíl spoušt�ní restrukturalizace ekonomiky. Zm�na �ínské ekonomiky má být v zásad� zalo�ena na t�ech pilí�ích - zvýšení vlastní spot�eby, rozvoj nových strategických pr�myslových odv�tví a d�sledná ochrana �ivotního prost�edí. Dalším nástrojem, který �ínská vláda ke zvýšení spot�eby pou�ije, bude vyšší p�ísp�vek na penze a na zdravotní pojišt�ní. To povede k dalšímu zvýšení náklad� firem na své zam�stnance.

�ína chce postupn� vym�nit sou�asnou nálepku „vyrobeno v �ín�" za „navr�eno v �ín�", co� m��e p�inést i nové p�ístupy v oblasti výroby vst�ikovacích forem.

V sou�asné dob� je mo�no rozlišit zhruba t�i základní p�ístupy k zajišt�ní výroby forem v �ín�:

- vlastní výb�r nástrojárny ze zaslaných nebo zjišt�ných nabídek a referencí (vybavení, spolupráce sevropskými nebo americkými spole�nostmi atd.) obvykle dopln�ný i osobní návšt�vou ve vybraných �ínských firmách, v daných p�ípadech je p�ístup �ínských partner� velmi vst�ícný a to jak v ochot� jednat, tak i v rychlosti p�edlo�ených nabídek, samoz�ejm�, �e to nemusí platit pro celou �ínu, kde jsou obrovské rozdíly jak v �ivotní úrovni obyvatel, tak i v technické vysp�losti p�íslušných odborník�, ale obecn� platí, �e najít specializovanou firmu na pot�ebné technické úrovni není problém.

- vyu�ití specializovaných firem, které nabízejí kompletní slu�by v oblasti obchodování s �ínskými dodavateli - pr�zkum trhu, oslovení dodavatel�, pomoc p�i jejich výb�ru, logistika atd. - p�i plné koordinaci se zákazníkem, bez znalosti místních pom�r� a fyzické p�ítomnosti na míst� realizace obchodu se zákazník vystavuje velkému riziku, �e jeho investice bude znehodnocena - a� díky nep�esnostem v komunikaci (telefon, E-mail, internet atd.), absenci inspekcí a kontrol ve výrob� - nutnost - a� po op�t nutnou p�ítomnost p�i nakládce a expedici - o�ivení vst�ikovací formy tak, �e se vyrobí n�kolik „dobrých" zdvih� nemusí být a� tak velký problém, ale delší bezporuchový chod formy a p�ípadné odstran�ní závad ji� nemusí být pro �ínského dodavatele standardní postup.

- poslední p�ístup vyu�ívá firem ji� kooperujících s �ínskými nástrojárnami, a které krom� zajišt�ní výroby forem pro svou pot�ebu nabízejí jejich zajišt�ní i pro jiné zákazníky, tyto firmy mají ji� zvládnutou rozdílnost kulturních, technických i logistických odlišností evropského a �ínského trhu a mohou tedy nabídnout ni�ší ceny a kratší termíny p�i spln�ní evropských po�adavk� na kvalitu.

P�i realizaci výroby formy a to bez rozdílu, kterou cestou se vydáme, je zcela zásadní vylad�ní a p�ezkoumání zp�sob� informa�ních tok�, v�etn� potvrzení správného významu porozum�ní po�adavk�m, a to jak p�i osobní komunikaci, tak i E-mailem, prostý souhlas �ínské strany je naprosto nedostate�ný.

Obvykle toti� platí, �e v p�ípad� neúsp�chu je nutno vyjít z toho, �e pokud �ínská strana ud�lá chybu, je to náš komunika�ní nedostatek a to v�etn� problém� se zkouškami formy, se zasláním vzork�, s dopravou formy, s termíny atd.

Kdo neumí zadat formu doma, neumí ji zadat ani v �ín�!

KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI

Projekt A: výroba modulového prodejního systému pro nadnárodní korporaci - vyu�ití specializované firmy

- projekt zahrnuje výrobu 20 vst�ikovacích forem s garancí výroby 2 mil. výst�ik� z ka�dé znich

- zadavatel po�aduje dodávkovou flexibilitu - barva, po�ty kus�, v�etn� modulového balení

- byla stanovena cena forem p�i výrob� v�eské republice

            - násobnost všech forem 4 - smluvní cena 11 650 000,- K�

            - násobnost všech forem 2 - smluvní cena 7 870 000,- K�

- stejné zadání p�es �eskou obchodní firmu dostala doporu�ená �ínská nástrojárna

- �ínská nástrojárna nabídla pouze jednonásobné formy v souhrnné cen� 1 500 000,- K�

- výroba výst�ik� v �ín� - minimální odb�rové mno�ství z ka�dé formy - 50 000 ks

- po�adavek �ínské strany nebyl akceptován - hledají se další mo�né cesty pro sní�ení cen forem jako nap�íklad - výroba pouze n�kterých díl� v �ín� a sestavení forem doma - problém garancí

- soubor vybraných forem byl zaslán do vybrané nástrojárny na Taiwanu-v nabídce tato nástrojárna preferovala dvojnásobné formy, garantovaná �ivotnost max. 500 000 zdvih�, tvrdost tvarových díl� 28 a� 32 HRC, pr�m�rné sní�ení cen oproti cenám v�R cca 40 a� 45%.

Projekt B: výroba forem pro výst�iky ur�ené pro rozvod studené i teplé vody - výb�r spolupracující firmy v �ín� provedli pov��ení pracovníci budoucího provozovatele forem v �eské republice

- internetové výb�rové �ízení - p�esná specifikace poptávky

- do u�šího výb�ru se dostaly 4 nástrojárny - poptáno 6 forem - jejich poptávková specifikace obsahovala ur�ení násobnosti, ur�ení vst�ikovacího stroje, typ vtokového rozvodu, po�adavky na temperaci formy, výkres výst�iku, nápisy, zna�ení, tvrdost tvarových �ástí formy atd.

- poptány byly nástrojárny, které deklarovaly zkušenost s výrobou obdobných forem, ale �ádná znich s evropskými zákazníky dosud nepracovala, z mimo�ínských to byly firmy z Ruska a Turecka

- po�et zam�stnanc� 200 a� 300

- po�et ro�n� vyrobených forem 800 a� 1 100 ks

- platební podmínky - p�ed zahájením výroby záloha min. 40% z ceny formy - zbytek p�ed dopravou formy k zákazníkovi (mo�no ješt� rozd�lit na platbu p�i p�edání prvních vzork� a p�ed transportem formy)

- nabízená doba výroby sady 6 forem - od 42 do 90 dn�

- p�ed zahájením výroby dostane zákazník dokumentaci forem - 2D i 3D - ke schválení

- po�adavek na jiné ne� standardní formy, nap�. na etá�ové, tandemové - nebyl akceptován, vjednom p�ípad� bylo konstatováno, �e je mo�no podobnou formu okopírovat

- z hlediska systému forem se jednalo o velmi jednoduché konstrukce, co nejmenší po�et vlo�ek (i p�i násobnosti 64), nej�ast�ji jisk�ení do plného materiálu - to vše m��e zp�sobit problém �asový i cenový p�i opravách a repasích

- horké vtokové systémy - p�íznivé ceny pouze pro �ínské systémy (nap�. YUDO), pro evropské - výrazné zvýšení ceny, nej�ast�ji nabídka bez horkého systému

- po�adavek byl na obvyklou tvrdost tvarových �ástí forem 52±2 HRC, �ínská strana nabízela standardn� 35 a� 39 HRC, p�i spln�ní po�adavku na 52 HRC byla cena o cca 20% vyšší ne� p�i 38 HRC

- p�íklad - výst�ik Koleno 90º d25, násobnost formy 64, tvrdost 38 HRC - cena formy 14 700,- USD, tvrdost 50 HRC - cena 19 100,- USD, zvýšení o 30%

- ceny zaslané p�edem a ceny p�i osobní návšt�v� se lišily o cca 2 000 a� 3 000,- USD, vyšší cena pro osobní návšt�vu - p�i nezm�n�ném zadání

- stejn� jako u nás i v �ín� se nabídkové ceny od r�zných nástrojáren podstatn� liší - pro ji� uvedený výst�ik Koleno byly nabídnuty ceny 22 800,  23 500, 14 700,  a 13 400,- USD,  rozdíl mezi min. a max. cenou je 75,4 %

- stejné konstatování platí i pro soubor 6 forem:

            78 500,  88 500,  60 600, 103 680,- USD

- záv�r - po osobních návšt�vách 4 nástrojáren byla jedna vybrána a objednány 2 formy, probíhá výroba pod najmutým �ínským dohledem a ji� dnes je jasné, �e formy budou mít jiné parametry, ne� bylo dohodnuto.

Projekt C: formy pro automobilový pr�mysl - 34 forem, tvo�ících montá�ní podsestavy a  skupiny, po�adavek na lesk, barvu, 9 díl� nepohledových, zbytek v desénu K 31 a MAT

- formy (27) byly deklarovány jako výrobky portugalských a špan�lských nástrojáren, v�etn� ozna�ení p�íslušnými štítky a údaji

- 7 forem vyráb�la naše firma v �eské republice podle našich zvyklostí a stvrdostí tvarových �ástí 54±2 HRC, tyto formy byly zkoušeny p�ed výrobou prvních výst�ik� max. 2x, obvykle 1x

- z 27 forem (nejmenší má hmotnosti 130 kg, nejv�tší 2 800 kg) ani u jedné neodpovídá výrobní dokumentace skute�nému provedení forem

- z p�edané dokumentace jsme zjistili, �e cca polovina forem byla vyrobena v �ín� a následn� k nám dopravena p�es deklarovaného výrobce v Portugalsku, resp. Špan�lsku

- p�esto, �e formy byly u deklarovaných výrobc� odzkoušeny a m�ly mít odstran�ny všechny zjišt�né vady, o�ivení forem trvalo cca 7 m�síc�, n�které se zkoušely a� 8x, 7 se jich vrátilo k deklarovaným výrobc�m na opravy

- z p�edaných výrobních podklad� a a test� ocelí, z nich� jsou formy vyrobeny, vyplývá, �e jejich maximální tvrdost je 33 HRC - nutná �astá obnova jemných desén�, jejich �ivotnost je cca 1 rok

- v d�sledku „m�kkých" forem dochází k „ohrnutí" hran a špatnému odformování, v�etn� tvorby p�etok�

- mezi další nej�ast�jší vady pat�í:

            - praskání tvar�

            - zadírání vyhazova��

            - nedolešt�né tvary - vst�ikovaný materiál PC/ABS

- p�i o�ivení forem byly zjišt�ny vady typu špatného osazení termo�lánky, systém obsahoval typ J i K, nevybalancované ústí vtoku u vícenásobných forem - r�zné pln�ní tvarových dutin, nep�ipojení horkých rozvod�, zatrhávání tunelových ústí vtoku, net�snost tempera�ních okruh�

- n�které výst�iky byly navr�eny bez ohledu na po�adavky technologi�nosti konstrukce výst�ik� z termoplast� - ústí vtoku umíst�no do st�ny o malé tlouš�ce, umíst�ní ústí vtoku do míst, která umo��ují vznik studených spoj�

- nejzáva�n�jší porucha formy vznikla nabouráváním vyhazova�� do desénované plochy - po nabourání formy bylo zjišt�no, �e vyhazovací deska, na ni� je napojeno hydraulické vyhazování vst�ikovacího stroje, byla vyrobena sva�ením elektrickým obloukem z n�kolika díl� a p�i cyklickém namáhání došlo k rozlomení desky - forma byla vyrobena v �ín�

- na výše popsaných problémech se jednozna�n� projevila snaha ušet�it za ka�dou cenu a problémy p�enést na koncového výrobce výst�ik�

ZÁV�R

Výrobu vst�ikovacích forem v �ín� realizuje nebo se chystá realizovat �ada firem. P�ed rozhodnutím by ka�dý m�l zhodnotit následující:

- cena forem, na za�átku projektu, v nominální hodnot� je skute�ne o nap�íklad 30 % ni�ší, ne� naše domácí cena

- po skon�ení projektu ale m��e být skute�ná cena v�tší, ne� naše p�vodní domácí a to i tehdy, kdy� �ínská strana nezdra�ila

- k po�áte�ní cen� je obvykle nutno p�ipo�ítat náklady na cestu do �íny, náklady na leteckou dopravu formy, náklady na „adaptaci" formy na evropské pom�ry - tj. dokon�ení �ínských nedod�lk� a nekvalitní práce, které jsme ji� i p�es všechny kontroly nebyli schopni výrobce p�inutit odstranit p�ed odesláním formy

- v pr�b�hu provozu formy se projevují „skryté" nedostatky a potom údr�ba forem, jejich opravy jsou dra�ší, ne� u „našich" forem, a to jsme se ani vzdálen� nep�iblí�ili k hranici dohodnuté garance

- otázkou je, zda takto problém výroby forem v �ín� vnímají všichni zú�astn�ní nebo pouze vidí �ínskou láci a skute�nost, �e kdo nevyrábí v �ín�, není dostate�n� laciný, zda se do ceny formy zapo�ítají všechny vzniklé náklady nebo zda se sní�ení náklad� hodnotí pouze pohledem odd�lení, které je nositelem sní�ení, ale ostatní se ji� do ceny nezapo�ítávají, proto�e jim naopak náklady mohly stoupnout

- skute�nou cenu formy m��eme ur�it a� tehdy, kdy ji vy�adíme z výroby a dáme ji do šrotu - teprve tehdy víme skute�né náklady, které na ni nab�hly

- kone�nou otázkou potom je, zda neplatí r�ení - nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat laciné v�ci.

Výše popsané obecné body doplním zkušeností plastiká�ské firmy,která má vlastní vst�ikovnu, konstrukci, nástrojárnu, jejími zákazníky jsou p�evá�n� firmy z oblasti automobilového pr�myslu. Tato firma ji� cca 5 let spolupracuje p�i výrob� forem s �ínskou partnerskou nástrojárnou. Firma do �íny dodá kompletní výrobní dokumentaci formy, v�etn� definice tvrdosti  jednotlivých konstruk�ních díl� formy, vlastní výroba formy a její o�ivení probíhá v �ínské nástrojárn�.

V sou�asné dob� tato spolupráce sni�uje po�izovací cenu formy o cca 25%, z této úspory cca 10% odeberou náklady na min. dv� cesty v pr�b�hu výroby formy do �íny. Po dodání formy cca 3 a� 5% z úspory si vezmou náklady spojené s o�ivováním a p�izp�sobováním formy na podmínky vlastní vst�ikovny. V pr�b�hu provozu formy, její opravy vyvolané „nedostatky" vzniklými p�i výrob� v �ín� sní�í úsporu z po�izovací ceny o dalších cca 5%.

Se�teme-li sní�ení po�izovací úspory o výše uvedené náklady vychází reálná úspora cca 5%. Je-li to moc nebo málo, musí ka�dý zadavatel posoudit sám a to i s ohledem na skute�nost zvyšování mezd a náklad�, nap�. inflace v �ín�. Do svých úvah musí té� zakalkulovat skute�nost, �e obecn� jakost formy je na cca 60 a� 80% její jakosti získané p�i výrob� doma.      

Na za�átku jsem napsal, �e je nutno p�i rozhodnutí o míst� výroby zvá�it, mimo jiné, výše uvedené skute�nosti.

Krom� nich, ale výrazn� a na prvním míst�, je konstrukce výst�iku. Pokud díl, který se má zaformovat, nespl�uje všechna kriteria technologi�nosti konstrukce výst�ik� z termoplast� - funk�nost tvaru, technologi�nost tvaru, výtvarn�-estetické �ešení tvaru, ekonomi�nost tvaru - potom sebe lépe vymyšlená a vyrobená forma, sebe kvalitn�jší vst�ikovací stroj vybavený r�znými mo�nostmi nastavení a kontroly parametr� vst�ikovacího procesu a další mechaniza�ní nebo automatiza�ní prost�edky neumo�ní vyrobit výst�iky v po�adované cen� a kvalit�.

Je tedy z�ejmé, �e p�i návrhu nového dílu by m�la být zajišt�na vzájemná spolupráce designera a konstruktéra výst�iku, konstruktéra formy a p�ípadným vyu�itím simula�ních program� a technologa výroby výst�iku.

Bohu�el, velmi �asto uvedená pot�ebná spolupráce není zajišt�na ani v „domácích„ podmínkách, nato� p�i výrob� forem mimo naši kulturní oblast.

Vst�ikovací formy z �íny - p�ednáška Ing. Lubomíra Zemana z Plast Form Service I.M. spol. s r.o. - �ást 2 TU