V�roba automobilov v �esku v prvom polroku 2023 r�stla

Pokles objem� výroby naopak evidovali výrobci ostatních segment� – autobusy -4,3 % (2 511 ks), nákladní vozidla -0,6 % (649 ks), motocykly -67,2 % (371 ks), malá p�ípojná vozidla do 3,5 t -26 % (9 205 ks) i velká p�ípojná vozidla nad 3,5 t -22,2 % (997 ks). Výroba v segmentu vozidel s elektrickým pohonem zaznamenala další nár�st a aktuáln� p�edstavuje 12,3 % celkové produkce motorových vozidel. Za první dv� kvartální období roku 2023 tak bylo vyrobeno celkem 66 771 �ist� elektrických a 24 514 osobních vozidel s plug-in hybridním pohonem.

Osobní vozidla

Za prvních šest m�síc� tohoto roku bylo v �eské republice vyrobeno 738 454 osobních vozidel, tj. meziro�n� o 21,7 % více ne� ve stejném období p�edchozího roku. Elektrických vozidel bylo v daném období vyrobeno 91 285 ks a jejich podíl na tuzemské produkci automobil� narostl na 12,4 %. Celkem bylo vyrobeno 66 771 bateriových BEV a 24 514 plug-in hybridních PHEV vozidel. Na tuzemský trh sm��ovalo celkem 53 384 vozidel, tedy o 19,6 % více ne� v p�edchozím roce. Tém�� 93 % vyrobených automobil� (685 070 ks) zamí�ilo na zahrani�ní trhy. Export vozidel tak v meziro�ním srovnání zaznamenal 21,8 % nár�st.

Nejv�tší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu a� �ervnu ve svých tuzemských závodech 464 353 osobních automobil� (+32,3 %). Na �eský trh bylo umíst�no 43 922 vozidel (+23,8 %), na zahrani�ní trhy sm��ovalo 420 431 vozidel (+33,2 %). Elektrických voz� (bateriových BEV a plug-in hybridních PHEV) vyrobila Škoda Auto 53 400 ks, tj. 11,5 % z celkové produkce zna�ky. Z toho bylo 44 442 vozidel bateriových BEV a 8 958 vozidel plug-in hybridních.

V meziro�ním srovnání se da�ilo i nošovickému závodu automobilky Hyundai. Ten za první dv� �tvrtletí vyrobil celkem 177 100 vozidel, tj. o 6,2 % více ne� ve stejném období lo�ského roku. Celkem 169 558 voz� bylo exportováno (+6,8 %) a 7 542 bylo uplatn�no na tuzemském trhu (-6,7 %). Z celkového po�tu vyrobených vozidel m�lo 22 329 ks �ist� elektrický a 15 556 ks plug-in hybridní pohon. Celkov� tak elektrické vozy tvo�ily 21,4 % celkové produkce.

Také v kolínské Toyot� zaznamenali meziro�n� vyšší produk�ní hodnoty. Vyrobeno bylo 97 001 automobil�, tj. o 8,9 % víc ne� v lednu a� �ervnu 2022. V absolutním vyjád�ení tedy bylo v Kolín� ve zmín�ném období vyrobeno o 7 898 osobních automobil� víc. Celkem 95 081 vozidel sm��ovalo na export (+8 %) a 1 920 (+74,5 %) bylo registrováno v tuzemsku. Tém�� polovinu produkce p�edstavovaly hybridní vozy (HEV).

Autobusy

V prvních dvou �tvrtletích bylo v �esku vyrobeno 2 511 autobus� (-4,3 %), 190 autobus� bylo ur�eno pro tuzemský trh (-59,1 %), zbylých 2 487 bylo exportováno (+20,1 %). Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 2 331 autobus�, tedy o 0,2 % mén� ne� v lo�ském roce, 2 340 sm��ovalo do zahrani�í (+17,9 %) a 157 ks (-40,8 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR Libchavy v první polovin� tohoto roku vyrobil 172 autobus�, tj. o 37,2 % mén� ne� vloni, z nich� 33 ks (-83,4 %) bylo ur�eno pro domácí trh a 139 ks (+85,3 %) autobus� této zna�ky sm��ovalo do zahrani�í. Výrobce KHMC vyrobil za zmín�né období 8 autobus�, všechny byly ur�eny na export.

Nákladní vozidla

Spole�nost TATRA Trucks, která je mezi �leny Sdru�ení automobilového pr�myslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v první polovin� tohoto roku 649 vozidel, tedy o 4 ks mén� ne� ve stejném období lo�ského roku (tj.-0,6 %). Produkce Tatry byla z v�tší �ásti exportována (449 ks), v �esku bylo umíst�no 202 vozidel.

Motocykly

Výrobce JAWA v prvních šesti m�sících roku vyrobil 371 motocykl�, tedy o 759 ks mén� ne� v minulém roce (-67,2 %). Z celkové produkce bylo na �eském trhu umíst�no 171 motocykl� této zna�ky (-76,6 %), exportováno bylo 200 stroj� (-50 %).

P�ípojná vozidla

Takté� segment p�ípojných vozidel zaznamenal celkový meziro�ní pokles. Mezi lednem a �ervnem bylo vyrobeno 10 202 p�ív�s� a náv�s� všech velikostí, tj. o 3 512 ks mén� ne� vloni (-25,6 %). Z pohledu objemu obstarala v�tšinu produkce spole�nost Agados specializující se na malé p�ív�sy do 3,5 t. T�ch vyrobila 9 205 ks (-26 %),v �esku jich prodala 5 060 ks (-27 %), v zahrani�í pak 3 681 ks (-28,3 %).

V kategorii velkých p�ív�s� a náv�s� také došlo k �áste�nému poklesu produkce. Schwarzmüller vyrobil 731 velkých p�ípojných vozidel, tj. o 36,9 % mén� ne� vloni. V �eské republice prodal 381 ks (-7,1 %), v zahrani�í 666 ks (-36,5 %). Da�ilo se naopak �eské spole�nosti PANAV, která vyrobila 266 p�ív�s� a náv�s�, tedy o 118 % více ne� v p�edchozím roce. Na tuzemský trh umístila 220 ks p�ípojných za�ízení (tj.+144,4 %), na zahrani�ní 22 ks (+46,7 %).