Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rskeho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (III./VII.)

Jak jste se dostal k plastika�in�? 

Vystudoval jsem v Olomouci Vyšší pr�myslovou školu strojnickou a na umíst�nku jsem se v roce 1957 dostal do Vrbna pod Prad�dem do Lisovny um�lých hmot, kde jsem nastoupil do odd�lení konstrukce. Kdy� jsem byl v konstrukci p�l roku, musel jsem nastoupit na povinnou vojenskou slu�bu. U� jsem se do Vrbna vrátit necht�l, ale tehdy, kdy� jste nem�li razítko v ob�ance a jen hledali práci, tak vás nikde nevzali. Tak�e jsem ve Vrbn� musel pokra�ovat. Nakonec to bylo dob�e, konstruovaly se zde formy, byl zde silný technický rozvoj, pracovníci dostali slu�ební byty, bylo zde výborné zázemí. Konstrukce m� bavila. Po 15 letech jsem d�lal vedoucího konstrukce závodu Vrbno, po dalších 2 letech jsem se stal šéfem konstrukce celé slupiny. M�l jsem pod sebou 35 konstruktér� – v lisovnách ve Vrbn�, Lutín�, Olomouci, Kudlovicích, Chuchelné, Bruntále. 

Zde�ek �ehulka

Co se ve Vrbnu pod Prad�dem vyráb�lo? 

Podnik Vrbno vyráb�l ro�n� 600 forem, lisovalo se zde spot�ební zbo�í (a� 10 000 r�zných výlisk� ro�n�), ale m�li jsme i speciální programy pro vojsko – d�lali jsme protitankové rakety, ru�ní granáty, neboli velký program vojenské techniky. Já jsem to m�l pod sebou jako šéfkonstruktér, tak�e jsem musel být prov��ován, i kdy� jsem nikdy nebyl ve stran�. Ka�dé 2 roky bylo tzv. komplexní hodnocení, kde nás hodnotili a dostávali jsme úkoly na další období. M�j referent byl p�edseda strany a já jsem zárove� hodnotil jeho, nebo� byl m�j konstruktér. Tak�e m� moc ne�ešili.😊 

M�li jsme osm podnik�, tak�e jsme byli nejv�tší v republice. Skupina lisoven Vrbno m�la v roce 1990 3500 zam�stnanc� a po revoluci se rozpadla na r�zné závody, které se zprivatizovaly. Krom� Lutína se všechny udr�ely dodnes.

Pro� se nedochoval i závod v Lutín�? 

Lutín m�l velkou nástrojárnu, ale u Prost�jova vznikla další, která p�etahovala lidi z Lutína. Mladí odešli do Prost�jova, starší do d�chodu, tak�e závod byl nakonec prodán v aukci.

B�hem své kariéry jste byl také �lenem Uniplastu, jak jste se k tomu dostal? 

Pravideln� jsem navšt�voval Výzkumný ústav v Brn� a spolupracoval jsem se Zbrojovkou Brno, kde tehdy koupili licenci dálnopisu od Siemensu z Mnichova. (Dálnopis je za�ízení pro p�enos textu po elektrické lince, tedy jakýsi p�edch�dce e-mailu nebo SMS, pozn. red). V dálnopisu bylo velké mno�ství plastových díl�. Závod ve Vrbn� konstruoval formy na ty menší plastové díly. Samotné díly se pak vyráb�ly v lisovn� v Chuchelné. No a ve Zbrojovce jsem se potkal s La�ou Bob�íkem a ten m� p�izval ke spolupráci s Uniplastem. Tak jsem za�al p�ednášet a d�lali jsme s ním a spolu s dalšími �leny výboru r�zné garanty, organizovali seminá�e, konference. Spolupráce trvala od roku 1973 více ne� 30 let. 

Jezdil jste pracovn� i do zahrani�í na „Západ“, nem�l jste problémy s tehdejší státní mocí? 

Kdy� se zadávaly formy pro Zbrojovku, mohl jsem jet do Mnichova, ale na jejich p�evzetí m� u� nepustili, abych tam nez�stal. Tehdy se dr�elo pravidlo, �e se „dvakrát do jedné západní zem� jet nesmí“. Formy nakonec p�ebíral �lov�k, který je neznal, a já jsem mu musel všechno vysv�tlit. Kv�li neznalosti formy nakonec špatn� upevnili, tak�e jim p�i p�evozu z Mnichova n�kde v ostré zatá�ce prorazily bo�nici a spadly do rybníka. Proto�e nebylo mo�né rybník vypustit, vytahovali je hasi�i a potáp��i – báli jsme se, aby se t�ké nástroje s vysoce lešt�ným povrchem nepoškodily.

1994 Hotel Jagerhof Rakousko - Pracovní cesta do Milána (Gabriel, Bob�ík, Foral, Ma�enka, �ehulka)

Kdy� jsem jezdil na veletrhy „na Západ“, krajský výbor si m� p�edvolával a tam se ptali  t�eba: „Vy jste byl v tom Mnichov�? Byl jste i v Havlov� sklep�?“ Odpovídal jsem jednoduše, �e v n�jakém sklep� jsem byl, proto�e m� pozvali. �e jsem tam vypil pár piv, ale o sklepu u Havla nic nevím. Vyptávali se, co jsem si p�ivezl, s kým jsem se setkal a takové ty otázky...�íkal jsem, �e jsme byli v Siemens, pak jsme jeli do nástrojárny v Partenheimu. Dali mi pokoj, mo�ná jsem p�sobil naivn� nebo hloup�.

Co všechno Uniplast zast�ešoval?

Konference byly tematicky rozd�leny na technologie, polymery a formy. Uniplast zajiš�oval také 5–6 hojn� navšt�vovaných seminá�� ro�n�. P�ednášející chodili rádi, aby si našli nové kontakty, ú�astníci si  vym��ovali zkušenosti. Po seminá�ích jsme pak vydali sborník, další vznikaly z odborných p�ednášek konferencí po�ádaných v rámci MSV Brno. Ale Uniplast Brno, to nebyly jen konference. Co konference vyd�laly, to se utratilo na zájezdy na veletrhy nebo do plastiká�ských podnik� u nás i v zahrani�í. Nap�. v rámci tematického zájezdu na K Düsseldorf 1979 jsme navštívili podniky jako General Electric Plastic, Bayer a Hoechst. Jezdili jsme na veletrhy a tematické zájezdy do Ruska, Taškentu, N�mecké spolkové republiky, Holandska, Milána a dalších míst. Podívali jsme se do r�zných zemí a tak poznávali plastika�inu za našimi hranicemi.

Jaká byla organizace Uniplastu? 

Jádrem byl výbor, jeho� �lenové se pravideln� v�novali svým úkol�m. Zdislav Heger dob�e organizoval zájezdy, Vladislav Bob�ík oslovoval p�ednášející. Díky odborník�m ze zahrani�ních firem jsme získávali informace, které by jinak byly zcela nedostupné. A moje p�ednášky se v�novaly hlavn� konstrukci plastových díl� a forem. S nimi jsem pak jezdil i mimo Uniplast do r�zných závod�.   

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Druhou �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

�tvrtý díl bude zve�ejn�n: 27.9.2024