Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rskeho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (I./VII.)

V dnešní dob� se �asto hovo�í o výzvách, kterým pr�mysl �elí. �e je t�eba se transformovat a z�stat konkurenceschopní, a to nejen v �eské republice nebo na Slovensku, ale v celé Evrop�. Je pravda, �e evropský pr�mysl se musí p�izp�sobit nové situaci, aby p�e�il. Toto však není nic nového; v minulosti se podmínky m�nily neustále a ani dnes nám nezbývá ne� jít do pomyslného boje.

Pr�myslové podniky m��eme p�irovnat k �ivoucím organism�m, na které lze uplatnit Darwinova pravidla p�írodního výb�ru. Základní teze �ivota �íkají, �e p�e�ije ten nejp�izp�sobiv�jší a �e konkurence je hybnou silou adaptace. Darwin také �íkal, �e nem�nné prost�edí je nem�nné jen krátce.

Tento seriál vzpomínkových rozhovor� si klade za cíl p�edstavit ne tak vzdálenou dobu budování základ� plastika�iny v �eskoslovensku. Stále máme mezi sebou pam�tníky, díky kterým je náš plastiká�ský pr�mysl úsp�šný v rámci celé Evropy. Oni nám dali základy a nyní je na nás, abychom v této cest� pokra�ovali. Doba se samoz�ejm� zm�nila. Plasty nejsou vnímány jako „záchrana“ a materiál s neuv��itelnými vlastnostmi, jak tomu bylo v šedesátých letech minulého století. Nyní navíc cítíme vliv konkuren�ních firem z asijského kontinentu více ne� kdy p�edtím.

V letošním roce slaví sdru�ení UNIPLAST Brno 60 let od svého zalo�ení. Tato organizace po celá desetiletí sdru�ovala odborníky plastiká�e, kte�í m�li mo�nost sdílet informace a zkušenosti. Po�ádaly se seminá�e a konference, které byly v dob� bez internetu a za �eleznou oponou jedine�nou i jedinou p�íle�itostí, jak se n�co dozv�d�t. Zde také za�ala spolupráce se západoevropskými firmami, které �eskoslovenskému pr�myslu významn� pomohly.

Seriál �lánk� o historii vyzpovídá plastiká�ské legendy a také uká�e paralelní vývoj tohoto pr�myslu u našeho souseda – N�mecka. N�mecko bylo a je v�d�í hybnou silou v prosazování nových materiál� a technologií, a �eské a slovenské podniky jsou na n�meckém d�ní závislé, a� u� to chceme nebo ne.

Musíme ale zd�raznit, �e ani �esko a Slovensko by nikdo neozna�il za o�ezávátka. U� za Rakouska-Uherska se v �eských zemích vyráb�ly dv� t�etiny pr�myslové produkce monarchie. Naše strojírenské, textilní a chemické podniky byly uznávané po celém sv�t� a za první republiky jsme byli na špi�ce. Poj�me se podívat, jak se historie vyvíjela, jaké obtí�e p�ekonávali naši p�edch�dci, pou�me se a zopakujme úsp�chy. Stojíme na pevných, po generace budovaných základech.

�lenové p�edsednictva Uniplastu

Vzpomínkový dialog Jaroslava Nováka a docenta Ma�ase

Jaroslav Novák, zakladatel pobo�ky spole�nosti ARBURG v �eské a Slovenské republice a její dlouholetý �editel, a docent Miroslav Ma�as, akademický pracovník a vysokoškolský u�itel, �editel V�deckotechnického parku Univerzity Tomáše Bati ve Zlín�, stáli u rozvoje plastiká�ského pr�myslu v bývalém �eskoslovensku. Dnes jsou u� oba v d�chodovém v�ku, ovšem jejich vzpomínky jsou stále �ivé.

Uniplast a lidé

Jaroslav Novák (JN): Mladší generace u� mají jen malé pov�domí o tom, jak to bylo p�ed revolucí. V dob� socialismu hrál Uniplast významnou roli jako nositel a ši�itel informací a znalostí. Byli jsme za �eleznou oponou, bez p�ístupu k informacím, technologiím a materiál�m. Zformovala se skupina lidí, která nakonec m�la jako Uniplast n�kolik set �len� z r�zných fabrik, vysokých škol a výzkumných ústav�. Po�ádaly se seminá�e, kde se kolektivn� �ešily problémy.

Miroslav Ma�as (MM): V té dob� mezi firmami neexistovala konkurence, a proto byli lidé ochotni se pod�lit o své zkušenosti a �ešení problém�. Uniplast hrál obrovskou roli v tom, �e dokázal lidi spojit, tenkrát se na n�jaké to velké firemní tajemství nehrálo. P�i zahrani�ních p�ednáškách se simultánn� p�ekládalo, co� zvýšilo zájem a sehrálo pozitivní roli v získávání nových informací a kontakt�. Pod hlavi�kou Uniplastu se vydávala skripta, pozd�ji i sborníky z konferencí a seminá��.

JN: Uniplast p�sobil celostátn�, ale jeho jádro bylo tvo�eno Moraváky z Brna a okolí a� po Zlín. Druhá skupina, kde se ší�ily informace, byli lidé ze Státního výzkumného ústavu materiál� – Emil Neuhaussel a Luboš Zeman, kte�í organizovali konference mimo Uniplast. Byli hodn� navázáni na Škodovku v Mladé Boleslavi. Slovensko bylo v plastiká�ském pr�myslu mén� aktivní, sice tam bylo n�kolik v�tších lisoven, ale v�tšina výroby byla p�idru�ená u JZD.

MM: V akademické obci v Uniplastu p�sobil doc. Tomis, významná osobnost 70. a 80. let v oblasti plastiká�ské teorie. Byl u zalo�ení fakulty technologické a šéfem katedry kovárenské a plastiká�ské technologie ve Zlín�. Další významnou osobností byl Ji�í Vl�ek, guru v kontinuálních technologiích, který vyvinul po�íta�ový program na návrh vytla�ovacích hlav, jeho� aktuální verze se pou�ívá dodnes po celém sv�t�.

O konferenci Uniplast informoval i dobový tisk

Historie �eskoslovenského plastiká�ského pr�myslu

JN: Historie našeho plastiká�ského pr�myslu se dá rozd�lit do n�kolika dekád. Do roku 1970 se v �SSR plasty pou�ívaly opravdu málo, byly to nap�íklad fenolické lisovací hmoty, mo�ovina, v malé mí�e polypropylen a polyetylen, abs minimáln� . V�tšina výrobk� byla z reaktoplast�, kde sta�ily b�né lisy pro p�ímé lisování.

Zm�na nastala v 80. letech, kdy se za�ala zavád�t výroba slo�it�jších výrobk� jako televizory, pra�ky a vysava�e. Plechy, d�evo a sklo byly nahrazovány plasty. Lidé cht�li mít výrobky, které vypadaly jako ty ze Západu. Navíc p�išly nové bezpe�nostní p�edpisy – elektro spot�ebi�e s druhou izolací. Firmy, které nem�ly d�íve nic spole�ného s plasty, musely za�ít plasty zpracovávat. Nebyly tady informace, nebyly tady technologie a nebyly tady znalosti, jak plasty pou�ívat.

To byl d�vod vzniku Uniplastu. Aktivní lidé jako pan Ne�as, paní Ne�asová a docent Ma�as vytvo�ili jádro, kde se za�ali scházet lidé z pr�myslu a vym��ovali si informace. Vyu�ívali i Mezinárodní strojírenský veletrh v Brn�, kam jezdily vystavovat západní firmy a ty pak p�ednášely na konferenci.

MM: V té dob� nebyla dostupná vhodná technologie pro výrobu slo�itých plastových díl�. Drtivá v�tšina výroby probíhala na kontinuální technologii – trubky a fólie. Konstrukté�i se museli nau�it pracovat s plasty, z po�átku k nim m�li skoro odpor. Plast neznali dob�e a jako náhrada se v po�átcích mnohdy kv�li špatnému designu a postupu výroby neosv�d�il. V tom si myslím, �e byl Uniplast úpln� geniální, �e ší�il informace: Lidé p�išli ze zv�davosti a najednou zjistili, �e to jde. Potom se objevily první vst�ikovací stroje ze slovenského Vihorlatu.

JN: Bylo to politické rozhodnutí umístit výrobu vst�ikovacích stroj� TOS Rakovník i do Vihorlatu. Kvalita byla nízká, chyb�ly zkušenosti a technický p�ístup. P�i montá�i stroj� se objevovaly problémy. Vyráb�li jen 300 stroj� ro�n�, a navíc z toho 200 šlo do SSSR a 50 do okolních zemí, 50 z�stalo v �SSR. Na hydraulické trubce se  vy�ezal závit, ale neo�istil se od pilin tlakovým vzduchem a šlo to p�ímo na montá�. Kdy� n�jaká fabrika dostala CSku, tak na ni n�kolik m�síc� neplánovala výrobu, proto�e se nejd�íve vychytávaly mouchy, vyplavily se všechny piliny ze systému a pak se mohlo za�ít na ní vyráb�t.

Spole�ná fotografie zam�stnanc� TOS Rakovník

V pr�b�hu 80. let se za�ala na západ� integrovat do vst�ikovacích stroj� mikroprocesorová technologie a  to byl za�átek konce konkurenceschopnosti stroj� z východní Evropy. Ty m�ly jednoduché �ízení, rozvád��e s relátky a pracovní funkce se ovládaly koncovými spína�i.

V té dob� jsem pracoval ve výzkumáku. Byl velký tlak na zvýšení kvality stroj�, co� vedlo k vývoji rozvad��� s mikroprocesorovým �ízením. Spolu s Ond�ejem Kebrlem jsme tento vývoj koordinovali. Slovensko jakýkoliv pokrok tvrd� odmítalo. Nakonec jsme vyvinuli rozvad�� a  dodali jsme ho na Slovensko. Slováci ho následn� p�ivezli na veletrh Incheba do Bratislavy, kde stál stroj, vedle blikal rozvad��, ale vst�ikovací stoj nikdy nebyl funk�n� s rozvad��em propojený.

Konec první �ásti rozhovoru. Druhý díl bude zve�ejn�n: 13.9.2024