Hist�ria �eskoslovensk�ho plastik�rskeho priemyslu v rozhovoroch pam�tn�kov (IV./VII.)

Stoletá cesta k úsp�chu

V seriálu o historii �eskoslovenského pr�myslu se opakovan� zmi�ujeme o d�le�itosti sdílení informací a pou�ívání kvalitní zpracovatelské technologie. Nejde pouze o um a schopnosti lidí, ale také o vhodné stroje a za�ízení a p�enos znalostí. �eskoslovenští plastiká�i byli od po�átku – mimo jiné – navázáni na podporu z firem tehdejšího Západu, tj. firem nap�íklad n�meckých, holandských a amerických. Spolupráce s nimi byla v dob� �elezné opony slo�itá, co� vy�adovalo naši schopnost improvizace a d�vtip, jak informace získat a dále ší�it.

První vst�ikovací stroje ARBURG

Ovšem za ka�dou západní firmou je také n�jaký p�íb�h. Zvlášt� n�mecké firmy musely po válce p�ekonávat velké obtí�e, aby se dostaly na sou�asnou sv�tovou úrove�. P�inášíme jeden z mnoha p�íb�h�, p�íb�h rodiny Hehl�, která své rodinné podnikání za�ala p�ed více ne� sto lety. Na jejich výsledky navazují i �eské a slovenské firmy, které pou�ívají stroje vyrobené v jejich závodech a know-how poskytnuté jejich zam�stnanci.

Po�átky v �erném lese

Kdy� se podíváme na spole�nosti s podobn� dlouhou historií, je jasné, �e cesta k úsp�chu je málokdy jednoduchá. Cesta je poznamenána p�evratnými výsledky i neúsp�chy, zkouškami a trápeními. Za�átek p�íb�hu je docela nevýrazný, jako mnoho jiných ve švábském kraji. �erný les – Schwarzwald – je zalesn�né poho�í v jihozápadním N�mecku. Zde v m�ste�ku Lossburg zalo�il Arthur Hehl v roce 1923 vlastní podnik zam��ený na výrobu p�esných léka�ských nástroj�. Schwarzwald byl v té dob� pova�ován za spíše chudou oblast a byl i mimo sv�j region proslulý �emeslem jemné mechaniky a také svou hodiná�skou tradicí (kuka�kové hodiny). První krok budoucího sv�tového lídra se odehrál v suterénu rodinného domu, dnes bychom mluvili o za�átcích v gará�i. Název spole�nosti vymyslel jeho syn Karl, kdy� spojil první slabiku k�estního jména svého otce Arthura (AR) s poslední slabikou názvu m�sta Lossburg (BURG). Ani logo se od t�ch dob p�íliš nezm�nilo.

Zm�na oboru, velký triumf i velká krize 

V roce 1948 se brat�i, tehdy 25letý Karl a 19letý Eugen, pustili do modernizace otcova podniku. S prozíravostí, nadšením a díky technické mysli p�evedli stávající výrobní stroje na technologii s jedním pohonem.  Firma vyráb�la chirurgické nástroje, spot�ební zbo�í a drát�ný program, vše p�evá�n� z kovu. Na po�átku 50. let brat�i Hehlové poznali, �e slibný hospodá�ský vývoj v N�mecku s ro�ním r�stem 10 procent znamená, �e významná �ást populace se bude na této prosperit� podílet. Obyvatelé N�mecka si op�t dop�áli více volna a nové zábavy, a to v�etn� fotografování.

Fotoblesk pod zna�kou „DuoLux“

Rozší�ili tedy výrobu o fotoblesk pod zna�kou „DuoLux“. Úsp�ch však p�inesl riziko ohro�ující samotnou existenci firmy, kdy� vlhké klima v tropech zp�sobovalo vybíjení baterií p�es kovové konektory fotoblesk�. �ešení bylo jednoduché. Kovové konektory bylo nutné izolovat. Ale jakým materiálem? Kreativnímu technickému myšlení Karla Hehla netrvalo dlouho, ne� si uv�domil, �e ideálním materiálem pro izolaci konektor� je plast. Spolu s nápadem se ale vyno�ily další problémy: nebyly známy postupy, jak plast zpracovávat, ani neexistovaly stroje na jejich zpracování. Na trhu nebyl �ádný stroj, který by byl schopen obst�íknout malý kovový konektor plastem. Eugen Hehl tehdejší situaci okomentoval slovy: „V�d�li jsme o plastech tak málo, jako kráva o tanci“. �ešení problému s kvalitou fotoblesku, který ohro�oval samotnou existenci spole�nosti, bylo díky Karlov� vynalézavosti p�ipraveno v roce 1954: první ru�n� ovládaný, malý vst�ikovací stroj na plasty Arburg. Rostoucí poptávka po plastových dílech a nedostate�ná nabídka pot�ebných výrobních za�ízení na trhu vedly v roce 1956 k zavedení sériové výroby prvních vst�ikovacích stroj�. Od roku 1957 se prodalo p�es 10 000 kus�. Do roku 1959 zahrnuje výrobní sortiment t�i stroje a po�et zam�stnanc� p�esahoval 100. 

Desetiletí inovací

Následovala desetiletí usilovného vývoje nových typ� vst�ikovacích stroj�. Ru�ní pohon byl postupn� nahrazen pneumatickým, hydraulickým a elektrickým. Releové �ízení vyst�ídaly procesory. I v jubilejním roce 2023 byli zákazníci po celém sv�t� stále obsluhováni z centrály spole�nosti v Lossburgu, která je jediným výrobním závodem s výrobní plochou více ne� 210 000 metr� �tvere�ních. Obrovské mno�ství patent� sv�d�í o tom, �e majitelé a zam�stnanci �elí ka�dé výzv� a úsp�šn� ji �eší. Pr�kopnickou pozici na trhu m��e demonstrovat n�kolik klí�ových slov: vývoj principu Allrounder s oto�nou upínací jednotkou a vým�nnou vst�ikovací jednotkou, technologie dvoukomponentního vst�ikování, vst�ikování kovového a keramického prášku, monitorovací systém �ízení výroby ALS, automatická vým�na forem a vst�ikovacích modul�, intuitivní �ídicí systémy Selogica a Gestica, za�ízení Freeformer pro pr�myslovou aditivní výrobu plast�, a tak seznam pokra�uje. 

ARBURG �eská a Slovenská republika

Spole�nost Arburg expandovala do více jak sto zemí sv�ta. Za�átek p�sobení této spole�nosti v �eské republice sahá do ledna 1993. Tehdy se Jaroslav Novák, dlouholetý pracovník výzkumného ústavu, stal obchodním zástupcem pro území bývalého �eskoslovenska a za�al tak propagovat její výrobky, kvalitu a spolehlivost. Po t�ech letech pak otev�el se svými dv�ma kolegy a kamarády v Praze pobo�ku. O 25 let a 37 spolupracovník� pozd�ji u nás po�et vst�ikovacích stroj� Arburg vyrostl na více ne� 5000. V roce 2004 bylo otev�eno technologické centrum v Brn�, které bylo v roce 2015 rozší�eno o montá�ní halu a další prostory pro konstrukci a výrobu automatizovaných celk� integrovaných ke vst�ikovacím stroj�m.  Nyní má technologické zázemí spole�nosti k dispozici celkovou plochu 1600 m² v Brn� a 150 m² v Martin�.

Daniel Orel - sou�asný �editel ARBURG spol. s r.o., ARBURG SK s.r.o. a ARBURG Romania S.R.L.

Budoucnost

Kdyby Arthur Hehl nem�l odvahu za�ít v roce 1923, Arburg, spolehlivý zam�stnavatel tisíc� lidí, by dnes neexistoval. Lossburg by byl jiný. Podnikatelská rodina Hehl� a jejich rodinný podnik definují a pomáhají vytvá�et trvalé hodnoty ji� �tvrtou generací, co� shrnuje p�íslib zna�ky „Wir sind da.“ Pomyslný kruh se uzavírá. N�mecká firma pomohla svým know-how �eskému a slovenskému pr�myslu v rozvoji a ten zase díky nákupu technologií p�isp�l k jejímu r�stu. Takto fungoval celý evropský pr�mysl u� od dob pr�myslové revoluce. Je na nás, abychom si pr�mysl v Evrop� nejen udr�eli, ale u�inili ho siln�jším.

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Druhou �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

T�etí �ást rozhovoru se Zde�kem �ehulkou najdete zde.

Pátý díl bude zve�ejn�n: 5.10.2024